Dominik Duka: Co bych se čertil

10.08.2013 10:16 | Zprávy
autor: Dominik Duka

Setkání mládeže v Rio de Janeiru už skončilo a poutníci se pomalu vracejí do svých domovů. Přesto bych se ještě jednou rád za cestou do Brazílie ohlédl, a upozornil na některé zajímavosti, které jsem v Brazílii vypátral, nebo zažil.

Dominik Duka: Co bych se čertil
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pražský arcibiskup Dominik Duka

Spolu s biskupem Pavlem Posádem, který rovněž doprovázel mládež na setkání v Riu, jsme byli ubytováni na pro mne sympatické ulici Avenida Presidente Getúlie de Vargas. Tento muž se jako generál brazilské armády na počátku 30. let zmocnil vlády. Je mu k velké cti, že Brazílie pod jeho vedením neuznala Mnichovskou dohodu, a že při invazi spojeneckých vojsk do Afriky vyslal do boje několik desítek tisíc vojáků. Zároveň to byl také reformátor a zastánce industrializace země. Jeho otisk v brazilské společnosti dokládá skutečnost, že byl v padesátých letech zvolen prezidentem v řádných a demokratických volbách.

Moje první cesta po ubytování v hotelu vedla do nádherného kostela z koloniálních dob, svatyně Panny Marie Candelária, v překladu „se svícny“, který v jemných náznacích navazuje umělecký dialog mezi dovezenou neoklasicistní a barokní architekturou s uměním nového světa. Poté jsme se spolu s biskupem Posádem vydali do přístavu, abychom viděli kopec Corcovado se slavnou sochou Krista. To ale nebylo možné, protože se nám Pán Ježíš schoval v mlhách.

Odpoledne jsme pak obešli velké památky v Riu, tedy bývalý císařský palác, parlament a hlavní třídy Brazílie z 19. století. Největší překvapení bylo, když jsem se na výstavě vyhlášené k výročí konce otroctví v jednom místním muzeu dočetl, že poslední císařovna při předání vlády republikánům napsala: „tak splním vůli papeže a Brazílie se stane kulturním a vzdělaným státem“.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Čína

Čína určitě není kámoš, kterého by si většina lidí přála. Ale myslíte, že se bez Číny obejdeme? Hlavně po ekonomické stránce. A bohužel, i když se nám to líbit nemusí, není dobré si to s Čínou rozházet nebo se s ní rozejít? Je to smutné, že hlavní slovo určují právě takové země jako třeba Čína nebo ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Halík: Vlastizrádci, idealisté a užiteční id*oti aneb Pravdu neumlčíš

15:21 Jiří Halík: Vlastizrádci, idealisté a užiteční id*oti aneb Pravdu neumlčíš

Ve dnech 22. – 25. května se v Brně uskuteční 76. sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení.