Dominik Duka: Jak s církevním majetkem?

Církev ve skutečnosti nebude restituovat žádný majetek. Získají ho jednotlivé farnosti, diecéze nebo řeholní řády a kongregace. Jako primas český a arcibiskup pražský tedy nebudu mít nad majetky mimo území pražské arcidiecéze žádnou pravomoc. Totéž platí i o majetku, který dostanou navráceny jednotlivé řády a kongregace. Čtenáři se také často obávají, že majetek připadne Vatikánu, tedy cizí státní mocnosti. Tak to samozřejmě nebude. Vatikán v České republice vlastní pouze budovu Apoštolské nunciatury na Voršilské ulici v Praze. Nic víc nebude vlastnit ani po dokončení restitucí. Také není pravda, že bychom získali vše, o co si řekneme: oprávněnost nároku a dřívější vlastnictví majetku budeme muset nejprve prokázat. Všechny naše žádosti o vydání majetku procházejí pečlivou kontrolou ze strany tří institucí (Pozemkový fond ČR, Lesy ČR a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových).

Velmi často se také setkávám se zaručenými informacemi "jak už si ti či oni" brousí zuby na tučné zisky. Žádné rozsáhlé rozprodeje ale neplánujeme, hospodařit budeme jako po staletí, a tak jak je možno vidět u rakouských sousedů. Klášter v Admontu působí jako největší zaměstnavatel v kraji, který je navíc oblíbený pro svůj ohleduplný přístup k zaměstnancům a zaměstnáváním i těch, kteří jsou pro nejrůznější překážky na pracovním trhu znevýhodněni. To platí i pro naši zemi, kdo se někdy blíže seznámil s některým s církevních zařízení ví , že postupujeme v rámci našich možností stejně (např. Strahov, Želiv, Rajhrad). Zisk není našim nejdůležitějším kritériem, a jestli se někdo těší na zisky, nebo kalkuluje s naivitou církví, tak počítá špatně.

Chceme lidem ukázat, že majetek budeme spravovat dobře, tak jak se od nás očekává. Vždyť podle výzkumu CVVM považuje jen 29% dotázaných zabavení majetku církvím po roce 1948 za spravedlivé. Důvěra společnosti nás zavazuje.

Některé diecéze historicky vlastnily více majetku - jako třeba pražská, nebo olomoucká - některé naopak téměř nic (brněnská a litoměřická diecéze). Na to bude pamatovat solidární fond, kdy budou movitější diecéze pomáhat těm méně majetným. Na Arcibiskupství pražském je za proces bezproblémového převzetí majetku od státních institucí zodpovědný ing. Karel Štícha, hlavní ekonom pražské arcidiecéze. V souvislosti s jeho osobou se objevila nejrůznější lživá nařčení. Rozhodl jsem se tedy se svolením redakce Lidových novin a autorky rozhovoru Pavly Kreuzigerové uveřejnit rozsáhlý rozhovor s panem Štíchou ze dne 16. srpna, kde odpovídá na některé z mnohých otázek ohledně budoucnosti církevního majetku. Názor nechť si čtenáři udělají sami.

Nábor správců majetku nechystáme

Nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun a finanční náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci mají v příštích letech získat v Česku registrované církve a náboženské společnosti. Největší část přitom připadne římskokatolické církvi. První žádosti začala podávat v květnu a nyní už má většinu podanou. „Do konce roku to určitě stihneme,“ tvrdí Karel Štícha, hlavní ekonom pražské arcidiecéze, za kterou hovoří.

* LN Momentálně musíte zažívat velmi hektické období v souvislosti s podáváním žádostí o navrácení majetku, což musíte stihnout do konce letošního roku...

Samozřejmě je toho docela hodně. Probíráme se mnohými historickými dokumenty, kde objevujeme stále nové problémy. To souvisí s tím, že existovalo mnoho alternativ, jak se majetek zabavoval.

* LN Nicméně kardinál Dominik Duka navštívil tento týden premiéra v demisi Jiřího Rusnoka a při té příležitosti řekl, že většinu žádostí už máte zkompletovanou.

Ano, objemově už byla většina žádostí podána. Neznamená to ale, že nemáme co dělat, protože zbyla velká spousta položek týkajících se menších nemovitostí. Složky, které je třeba připravit, jsou přitom často stejně obsáhlé jako ty týkající se větších nemovitostí.

* LN Vedete si statistiku o tom, kolik listin musíte projít a doplnit?

Z pozemkových knih musíme zkopírovat a předat asi dva tisíce listin. Pozemků, o jejichž navrácení Arcibiskupství pražské žádá, je 28 tisíc a jednotlivé diecéze v Čechách a na Moravě jsou na tom velmi podobně. V ruce jsme měli několik set dokumentů, přičemž některé z nich jsou velmi obsáhlé. Všechny musíme vyhodnotit a ve všech případech dohledáváme stav k 25. únoru 1948 a také hledáme doklady o takzvaném „vykoupení“, což je rozhodnutí o znárodnění. Formulka o „vykoupení“, které mělo být proplaceno později, neznamená nic jiného než zestátnění bez náhrady.

* LN Daří se vám dokumenty kompletovat a dohledat všechny nezbytné doklady o tom, že vám stát nemovitosti skutečně zabavil?

Je to různé. Někdy jsou zápisy v pozemkových knihách kompletní, jindy chybí.

* LN Budou vám v takovém případě vráceny?

Zákon říká, že jsme povinni prokázat, jakou cestou a na jakém základě jsme o tyto nemovitosti přišli. To jsme podle mého názoru schopni vždy prokázat. Otázkou je, jak hluboce to má být dokazováno. Přirovnal bych to ke krádeži auta. Také tam nemusíte dokazovat, že nejdříve bylo rozbito levé okénko, pak pravé, zda lupič s autem odjel nejprve domů, nebo jel rovnou do bazaru. Základ přece je, že se k loupeži přiznal. Do jaké hloubky budou chtít zacházet „povinné“ osoby, tedy Lesy ČR a Státní pozemkový úřad, to nejsme s to odhadovat. Mělo by se ale vycházet z obecného ustanovení v nálezu Ústavního soudu, ve kterém se říká, že je třeba postupovat v souladu s dikcí zákona, a to znamená snažit se napravovat křivdy, a nikoliv vytvářet administrativní překážky k jejich nápravě.

* LN Stihnete zpracovat všechny žádosti do konce roku, kdy vám vyprší limit pro jejich podání?

Určitě ano. I když existuje starý bonmot programátorů, ve kterém se říká, že v každém programu je alespoň jedna chyba a toto pravidlo platí i po jejím odstranění... A ten platí i v našem případě. Nemůže vyloučit, že někde existuje pozemek, který se nám nepodaří dohledat, a je možné, ba dokonce pravděpodobné, že to zjistíme až po lhůtě. 31. prosinec tohoto roku je ale finální lhůtou a pak už nebude možné o vrácení nějaké „zapomenuté“ nemovitosti žádat.

* LN Kolik lidí na práci týkající se vyhledávání listin zaměstnáváte?

Je to šest lidí, přes léto jsme zaměstnávali i několik brigádníků. Všichni ale pracují velmi efektivně, a navíc jsme nezačínali od nuly. Je to tak, že jsme nezačínali z bodu nula, měli jsme archiv pozemkových knih, který jsme budovali průběžně léta, a vyhodnocovali jsme jednotlivé zápisy. Není to tak, že bychom dnes pracovali s tužkou, kterou bychom si odškrtávali jednotlivé položky, ale máme vytvořeny databáze.

* LN V médiích se hovořilo o tom, že vám zatím byly vráceny tři pozemky. Kolik jich od té doby přibylo?

Nám jako Arcibiskupství pražskému nebylo dosud vráceno nic. Zatím jsme rozeslali zhruba 200 žádostí o navrácení majetku. Pozemky, o kterých hovoříte, se zřejmě týkají jiných diecézí nebo řádů, ale nejde pravděpodobně o nic významného.

* LN Schyluje se už k vydávání dalších nemovitostí, nebo předpokládáte, že se ve větší míře začnou vracet až příští rok?

To je otázka spíše na „povinné osoby“. My ten proces nemůžeme detailně monitorovat a jediné, co mohu říci, je, že nám od května, kdy jsme žádosti začali rozesílat, chodí mnoho dopisů od státního podniku Lesy ČR, ve kterých žádají doplnění různých dokumentů. Někdy je to úsměvné, ale chápu, že někdy je těžké shodnout se na jednoznačné interpretaci. Zatím jsou to ale předčasné závěry.

* LN Chodí vám podobné dopisy také od Státního pozemkového úřadu?

Také, ale v podstatně menší míře. Je to zhruba 50 : 1 ve prospěch Lesů ČR.

* LN Lesy ČR také v únoru letošního roku začaly těžit dřevo v některých lesích, které vám mají být vráceny.

Bylo to trochu jinak. Ty lesy, kde se dřevo těžilo, nám patřily celou dobu socialismu. Došlo totiž k nějaké administrativní chybě a na listu vlastnictví zůstaly zapsány po celou dobu na nás. Státní podnik ale naše vlastnictví neuznal dokonce ani po roce 1989, a to přesto, že jsme po celou dobu za ně platili daň z nemovitosti. V únoru se začalo kácet právě tam, což bylo důsledkem nějakého nedorozumění. Nakonec jsme ale s Lesy ČR dospěli k dohodě.

* LN Kolika hektarů lesů se to týkalo?

Zhruba 350 hektarů v případě Arcibiskupství pražského a další pak měly i některé jiné diecéze. Dnes jsou ale čistě protokolárně předávány, protože zákon naše vlastnictví uznal.

* LN Jak lesy budete spravovat? Kolik přijmete zaměstnanců?

Existuje pracovní trh lesních inženýrů a my si na tomto trhu vybíráme své pracovníky. Arcibiskupství pražské jich plánuje přijmout 20–25. Půjde o dislokovaná pracoviště a fungovat to bude v podstatě stejně jako dosud.

* LN Obracejí se na vás v souvislosti s restitucemi správní a poradenské firmy nebo advokáti, kteří vám chtějí pomáhat?

Ano, obracejí se na nás neustále a v souvislosti s navracením majetku čím dál častěji. Nicméně, nechci, aby to vyznělo nějak příliš sebevědomě, ale za ta léta jsme se toho hodně naučili a takovou pomoc v zásadě nepotřebujeme. Už nyní totiž spravujeme stovky nemovitostí. Občas externě někoho najmeme, třeba když potřebujeme opravu nebo nějakou právní výpomoc, ale to je tak všechno.

* LN Žádné tendry jste tedy nevypisovali?

Ne, na komplexní správu jsme tendry nevypisovali. To jsme dělali například jen v případě, kdy jsme potřebovali identifikovat některé pozemky, pak jsme hledali dodávku služby v trvání maximálně jednoho měsíce. Tendr jsme vypisovali spíše z důvodu hledání cenového optima.

* LN A už se na vás obracejí developeři?

V médiích se neustále objevují informace, že už jsou připraveni developeři, kteří nám restituovaný majetek přeberou. Je to nesmysl. Nám nejde o prodeje, ale o správu, protože potřebujeme zajistit činnost církve na mnoho let. Ptal jsem se také pana Zaorálka, z čeho pramení jeho teze, že všechno koupí developeři, kterou prezentuje ve svých ohnivých projevech. Jestli pramení z jeho vlastní zkušenosti, nebo ze zkušenosti s námi. S námi to ale souviset nemůže, protože jinak by nyní nebylo co restituovat, kvanta stejných zájmů tu už totiž byla před mnoha lety. Nedělo se tak a neděje se tak ani celých 24 let po revoluci, přestože – jak jsem říkal – spravujeme stovky nemovitostí.

* LN Před časem se v médiích v souvislosti s vámi objevila informace, že vy sám figurujete ve dvou realitních firmách, které mají ambici takzvaně si „ukrojit“ z budoucích církevních majetků. U těchto firem nebylo možné dohledat vlastníky.

Vyšlo to v týdeníku Euro a já jsem se tehdy okamžitě obrátil na šéfredaktora, kterému jsem vysvětlil, že věci se mají úplně jinak. Šlo o firmy, ve kterých bylo spoluvlastníkem Arcibiskupství pražské, to mě také jako šéfa ekonomického odboru jmenovalo do dozorčí rady. Arcibiskupství se pak k vlastnictví přihlásilo a týdeník Euro uveřejnil jeho prohlášení, byť to bylo s časovým odstupem. Dodnes se mne ale na to lidé ptají na různých konferencích a já to musím vždycky vysvětlovat. Nechápu příliš styl uvažování, že osoba, která se chystá udělat nějakou nekalost, by se nechala takto zapsat do snadno dohledatelných orgánů společnosti. To by nebylo příliš chytré. Nicméně vím, že ta firma měla akcie na držitele, což může po všech aférách zakládat k různým dohadům. Tehdy nám to ale přišlo jako nejlepší způsob a nepřemýšleli jsme o tom.

* LN K čemu ty firmy měly sloužit?

Šlo o dva projekty, které se ale nakonec nikdy neuskutečnily. Důvod jejich existence pominul a ani já už nejsem v dozorčích orgánech.

* LN Jakým způsobem plánujete spravovat další majetek kromě lesů?

Ten tým už máme, protože spravujeme nemovitý majetek v účetní hodnotě asi 1,4 miliardy korun. Jde o bytové i nebytové plochy, činžovní domy, byty, penziony i zemědělskou půdu. Vlastníme například zubní kliniku v pražském Podolí, kterou jsme před dvěma lety rekonstruovali. Roční příjmy z pronájmů jsou asi 100 milionů korun. To znamená, že se správou nemovitostí máme bohaté zkušenosti. Rozsah nemovitého majetku se nyní rozšíří, ale jinak se vlastně nic nezmění. Ten tým zaměstnanců zůstane stejný.

* LN Plánujete rekonstruovat některé z nemovitostí, které dlouhá léta chátraly?

Ty, které jsme dlouho odkládali, bude třeba urychlit. Bude ale také třeba rozhodnout, jak využití budov správně nasměrovat. Naše fary už jsou většinou opravené a pronajímáme je nebo fungují jako fary sídelní. Žádné další nemovitosti ale v restitucích nedostaneme.

* LN Kdo bude spravovat finanční náhradu?

Bude spravována centrálně, při České biskupské konferenci vznikne centrální aparát. Některé farnosti ale budou chtít řešit své věci přímo u sebe, což bude také možné.

* LN Bude vám majetek a finanční částka, kterou dostanete, stačit k tomu, abyste jako církev byli soběstační?

Když budeme hodně dobře pracovat a po celých 30 let budeme mít na paměti své plány, tak by to mohlo jakž takž vyjít. Je to velmi na hraně a stačí drobný otřes, který může přijít zvenčí – ekonomický nebo celospolečenský –, a budeme mít problém.

Karel Štícha. Absolvent stavební fakulty ČVUT je zaměstnancem Arcibiskupství pražského od roku 1994, ve kterém se stal vedoucím majetku pražské arcidiecéze. Od roku 2002 je také hlavním arcidiecézním ekonomem. Od roku 2002 byl předsedou odborné komise církví pro jednání se státem o majetkovém narovnání. Jejím předsedou byl i v dalším kole jednání od roku 2011.

Autor rozhovoru: Pavla Kreuzigerová, Lidové noviny

Publikováno na blogu aktualne.centrum.cz