Myslím, že je třeba si uvědomit nejenom naši vděčnost, ale i význam matky v životě každého člověka. Vzpomínám na svoji maminku, která byla děvče z šumavských hor. Prošla nesnadným životem, ztratila svou maminku, když jí bylo devět měsíců po narození. Byla si vědoma této ztráty a vychovávala mne i moji mladší sestru tak, že jsme si uvědomovali, jak důležitou roli hrála v jejím životě právě nepřítomnost vlastní matky. Na druhou stranu jsme o to více mohli poznat její vztah a její lásku k nám.

Ne, nebyl to snadný život, protože jak za II. světové války, tak od roku 1949 na ní vlastně ležela starost o celou rodinu. Jednak byl otec v armádě v zahraničí, po vojenské službě byl uvězněn. A pak návrat a nové začínání po všech ztrátách majetkových, společenských. Mohl jsem takto vidět, že pro ženu, která prožívá své mateřství a svůj vztah k manželovi, k otci dítěte, i takovéto těžké životní zkoušky, nejsou tím, co by drtilo, ale co dávalo vzrůst, pevnost a ryzost.