Vážení přátelé,

Dnešní doba se mi jeví jako neúprosně rychlá, zaměřená na okamžitý, skoro až instantní prožitek. Pro církev představuje současná doba velkou výzvu: naučit se hovořit jazykem současnosti. Když hovořím o jazyku současnosti, nemám na mysli pouhou literární práci na překladu Bible, abychom jejímu nelehkému jazyku snáze porozuměli. Daleko větší výzvu pro nás představuje přenesení obsahu biblických slov do dnešní doby, asi tak, jako kdysi dokázali alexandrijští vzdělanci propojit pro ně zastaralou kosmologii židovského Starého zákona s antickými poznatky o hmotě, tvaru a čtyřech ctnostech. Jenže jak začít, navíc z nesnadné pozice pražského arcibiskupa?

Jsem toho názoru, že bychom se jako církev měli naučit lépe a především srozumitelněji komunikovat s většinovým obyvatelstvem. Máme svá církevní média, dostáváme nemalý prostor ve veřejnoprávních médiích, stejně jako v těch komerčních, to ano. Jaksi mi ale přijde, že uzavírání se do světa vlastních médií a televizních bloků není ta správná cesta, kterou bychom se měli vydat. Máme tu přece miliardový kontinent sociálních sítí a internetu, a i tito lidé mají přece právo se dozvědět o Kristu.