Vážení obyvatelé Ruské federace, obracíme se na vás jako pamětníci a potomci pamětníků invaze armád Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Tehdy v srpnu 1968 vládcové Kremlu rozhodli o vojenském vpádu do jiného státu, kvůli kterému v roce 1968 tehdy zcela zbytečně zemřelo 137 našich spoluobčanů, přes 500 jich bylo těžce zraněno a milionům dalších lidí se rozplynula naděje na lepší život.

Klademe si otázku, jak to bylo možné, když víme, že obyčejný ruský člověk je znám svou pohostinností, dobročinností a mírumilovností.

Minulost nezměníme, můžeme ji zkoumat, připomenout zrádné souvislosti, kolaboraci komunistů a oběti té doby. Naší historickou povinností je toto vše označit a pojmenovat. Vyzdvihnout to jako memento, aby se podobné události a z nich vyplývající násilí již neopakovalo. Bohužel vidíme, že se to opakuje stále dokola. Téměř den co den umírají lidé na okupované Ukrajině - opět z vůle vládců v Moskvě. A titíž lidé rozhodují o plošném a brutálním bombardování v Sýrii, při kterých zemřelo a dosud umírá vysoké množství dětí, žen i mužů. V ruských věznicích navíc trpí i lidé nezákonně odvlečení z ukrajinského území.