Pro účel stručné analýzy situace pravice na severu Čech se pro tentokrát se skřípěním zubů odvrátíme od otázky, kdo je opravdu autentickou pravicí a kdo se za ni jen vydává, a vezmeme to z opačného konce, tedy z pohledu běžného občana – voliče. Ten je konfrontován s tím, že pravicí je ten, kdo to o sobě říká.
Jelikož dvě současné výrazné populisticko-účelové parlamentní strany ANO a Úsvit se v podstatě již ani nenamáhají (či si nekomplikují život) s potřebou jasného politického vymezení, tak nám v podmínkách ústeckého kraje zbývají dvě strany, které se jako pravicové deklarují a v minulosti také měly znatelnou podporu voličů. Jsou to, nepřekvapivě, ODS a TOP09.

Jinak, pokud jde o vládní KDU-ČSL, tak její politika na severu je nevýrazná a politický vliv v širším měřítku vcelku zanedbatelný. Na druhou stranu nutno uznat, že v jednom z nejlevicovějších a nejateističtějších regionů země je tradiční více či méně křesťanská orientace tohoto subjektu z hlediska širokých ateistických vrstev populace značným volebním handicapem.

Vraťme se tedy k ODS a TOP09. Pokud jde o hodnocení pozice ODS, tak můžeme být bohužel docela struční. Tato strana se v regionu v podstatě „historicky znemožnila“ a to hned dvěma způsoby. První z nich je samozřejmě způsobený děním ve straně na celostátní úrovni. Tedy Nečasova vláda a její konec, poměry a střety ve straně široce přetřásané v celostátních médiích – to vše má samozřejmě na svědomí odliv voličů, stejně jako ve zbytku země. Druhým důvodem, proč můžeme konstatovat, že se ODS v regionu znemožnila, je chování jejích představitelů na krajské úrovni. Čili více, resp. spíše méně skrytá mocenská kooperace ODS s ostatními stranami (v první řadě s ČSSD a v kraji dominující KSČM), která probíhala v minulých letech (a trvá dodnes), nyní vychází na světlo, a to zejména ve dvou rovinách.

Spolu kradli, spolu viseli?

První z nich je postupné řešení některých korupčních kauz ze strany Policie ČR, kde figurují významní politici ODS a jejich známí podporovatelé z řad podnikatelů z posledních let (viz „Kdo je kdo ze známých jmen českého Divokého severozápadu?“) a to včetně bývalého hejtmana Jiřího Šulce. V této souvislosti je zajímavé sledovat, jak je na straně ODS podstatně znatelnější propad důvěry, než na straně „spolupachatelů“ z ČSSD, ačkoliv jsou lidé spjatí s ČSSD v korupčních kauzách zapojeni stejnou měrou. Očekávání plynoucí ze starého anglického přísloví „spolu kradli, spolu viseli“ se tedy v tomto případě nenaplňuje, respektive naplňuje, leč velmi nestejnoměrně.

Otázka, co je toho příčinou (např. lepší/horší PR a práce s médii té které strany, lepší či horší veřejné vystupování představitelů jednotlivých stran atd.) by byla na samostatný text a nechme to tedy protentokrát stranou. Podstatný je v tomto případě výsledek – a tedy, že skandály a korupční jednání nedávných představitelů ODS v kraji se staly balvanem na krku, který má smrtící účinky.