Válkou téměř nedotčené území nabízelo hotely i radonové lázně, dobré železniční a silniční spojení do Drážďaň, Lipska i Saské Kamenice a také pohledné okresní městečko Schwarzenberg se zámkem, katedrálou a koupalištěm. Tady kolonel na každodenní džipové patrole trávil svou oblíbenou hodinovou zastávku a v chladu koupaliště odpočíval v parném květnu roku 1945. Na práci moc nezbylo.

Válka skončila, městem procházel proud uprchlíků z východu, občas nechal zabavit nějaké zbraně nebo fotoaparáty, někdy se dostal až k československé hranici, ale informace od místního obyvatelstva neměl žádné. Vojenský tlumočník neovládal místní nářečí. Jen na koupališti lámanou angličtinou občas padl dotaz, zda tu Američané zůstanou a on na ni stereotypně odpovídal, že tady je to rezervováno pro Rusy. Do Los Alamos zbývaly ještě dva měsíce a slova jako atomová bomba, obohacování uranu či výroba plutonia byla neznámá. Těžba uranu nikoho nezajímala. Ale budoucnost Jáchymovska již brzy předčila veškerá očekávání. Hlídkování v blízkosti Jáchymova skončilo 24.června 1945, kdy správu území dle dohody z Jalty převzala sovětská armáda. Bylo to pouze tři týdny před úspěšným testem atomové bomby v Los Alamos a pět týdnů před bombardováním Hirošimy a Nagasaki (6. a 9.srpna 1945).

Atomová bomba z českého uranu? V Jáchymově se první sovětský geolog vynořil již v srpnu 1945. Československou vládu sovětský nápor na Jáchymov nejdřív zaskočil, někteří členové vlády se zdráhali vyhovět (J.Masaryk), protože se již mnohé po Hirošimě a Nagasaki dalo domýšlet. Navíc se Sověti s vojenskými plány nijak netajili ( i když jinak lhali, že jsou soběstační v zásobách uranu, jen si chtějí vytvořit malou zásobu do rezervy !!!). Praha nátlaku nakonec ustoupila a přistoupila na jednání o smlouvě ( „rozšíření těžby rud obsahujících radium a jiné radioaktivní prvky a dodávkách do SSSR“). Český text protokolu a smlouvy často připomíná špatný překlad z ruštiny, ale jsou to přesné překlady z ruštiny sovětských mozků. Ve smlouvě o uranu nakonec paradoxně uran nebyl zmíněn a ukryt do výrazu „jiné radioaktivní prvky“ - aby mimoděk nepřiznali, že doma nic nenašli. Špičkový sovětský geolog Alexandrov z Ministerstva vnitra SSSR se v Jáchymově objevil v doprovodu generála se silnou vojenskou jednotkou a spojaři pro přímé spojení s Moskvou. Asi pro spojení s vojenským šéfem atomového projektu (L.Berija). Jak vyplývá z protokolu, Alexandrov byl vyslán do Jáchymova s úkolem odhadnout zásoby uranu. Žasnoucí československé vládě sdělil, že uran se ve světě vyskytuje na třech místech, jedno je v Kongu (2700 tun), druhé v Kanadě ( 6-7000 tun) a třetí v Jáchymově ( 1000 tun). Zřejmě tomu věřili anebo chtěli anebo museli věřit. Nespravedlivý osud ovšem v tomto případě potrestal Československo, které velkému válečnému spojenci nesmysly věřilo. Ale jak je možné, že Sovětský svaz s dnes prokazatelně obrovským bohatstvím uranu, musel jít těžit uran do Krušných hor?