Eman Pluhař: Kritika identitní politiky

24.06.2020 11:53

Další účtování s identitní politikou (levice i pravice) pochází od německého spisovatele Maxima Billera.

Eman Pluhař: Kritika identitní politiky
Foto: pixabay.com
Popisek: Politika - ilustrační foto

K pojmu samotnému (IP -v používání americké levice) - se vyjádřil ve velkém článku v týdeníku Die Zeit: „Je to ideologie (osvoboditelská a zavrhující) ... a údajně levicová strategie rozkazů, zákazů, diktatury mluvy i písma jak dopomoci k právu každé ať jakkoli malé nebo velké skupině utlačovaných, trýzněných, vyloučených, marginalizovaných této země, v umění, v politice, ve světě zlých managerů“ (ceo).

Uvádí také řadu konkrétních příkladů: „Jinými slovy, najednou je všechno identitní politika, od výtek z rasismu vůči studentům, kteří se na halloween oblečou do indiánských kostýmů...od skupin handycapovaných, kteří předepisují spisovatelům, jak mají o handycapovaných psát, až po prolhané prožidovské vykrucování Achilla Mbembese, jen aby na straně bělochů zachránil svoji kampaň „Běloši jsou naše neštěstí“. A samozřejmě stranou nestojí ani „diktatura mužů“ provázená feministickými požadavky kvótování ve prospěch žen při psaní románů: „Je přístup k literatuře spravedlivě rozdělen, je idealističtější než řekněme, přístup při nájmu bytů nebo obsazení postů v dozorčí radě?“. A naprosto bez výsměchu zmíní dnešní úžas černých lesbických žen, které identitní politiku vymyslely, „když ještě byla dobrá a nevinná“ (Combahee River Collective 1977: „Dospěli jsme k poznání, že jediní lidé, kteří se o nás starají a důsledně pracují na našem osvobození, jsme my samy“).

Anketa

Je Jaromír Soukup dobrý moderátor? (Ptáme se od 24.6.2020)

3%
24%
hlasovalo: 12591 lidí

Souvislost levicové identitní politiky a úspěchů pravicové identitní politiky (Nová pravice, Berlusconi, Trump) považuje zřejmě již za obehranou, ale o to víc se věnuje děsné bilanci partikularismu druhé identitní strany. Nemůže nezmínit preidentitáře Hitlera, Goebbelse, Rosenberga, ale zevrubněji skicuje rozporuplný obraz 19.století: „Zajímavější a svobodnější 19. století sice také nechceme zpět- příliš mnoho práce dětí, příliš málo peněz pro většinu lidí, příliš mnoho zbohatlíků, kteří se chovali ještě hůře než zlodějská knížata a faráři z minulého století, příliš mnoho nacionalismu, příliš mnoho antisemitismu, příliš mnoho masové bídy“. Ale také na druhé straně: „Geniální kapitalistický tah pomocí osobního výkonu se stát tím, čím se kdo stát chtěl, byl patrně ten nejdemokratičtejší tah, na který lidé přišli od doby athénské agory.“

Východisko z pasti a hrozeb identitní politiky vidí M. Biller v návratu k universalismu osvícenství -jako matky všech levicových stran (společnosti svobodných a rovných). Zvláště u národů, které se staly dvakrát obětí vlastních spojenců, to nebude lehké.

Max Biller se narodil v Praze v rusko-židovské rodině, která roku 1970 emigrovala do Západního Německa. Biller studoval v Hamburku a Mnichově, kde začal přispívat do novin a týdeníků včetně life-stylového časopisu Tempo. Jeho sestra Elena Lappin je rovněž spisovatelkou. Od roku 1990, kdy vyšel povídkový soubor Až budu bohatý a mrtvý, je Biller obecně známým autorem. Biller žije v Berlíně a pravidelně píše sloupky do Frankfurter Allgemeine Zeitung. Billerovo sarkastické a provokativní dílo opakovaně vzbuzuje kontroverze; vydání románu Esra (2003) mělo dokonce soudní dohru, kdy autora zažalovali ti, kteří se poznali v románových postavách. Od roku 2015 vystupoval Biller v diskusním pořadu o literatuře Das Literarische Quartett (Literární kvartet), který vysílá ZDF. V lednu 2017 však oznámil, že už se kritických diskusí nadále nebude účastnit, neboť se chce opět více věnovat vlastní literární tvorbě. (Zdroj: Wikipedia)

 

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

věcná diskuze

Dobrý den, máte dojem, že se na půdě Sněmovny odehrává věcná diskuze? Já mám spíš dojem, že koalice ani diskutovat nechce, že si je jistá svou většinou a naopak opozice obstruuje (většinou až moc), aby se zviditelnila. Nějaký smysluplný dialog mezi vládou a opozicí nevidím a myslím, že je chyba na o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Mafiozní manipulace před volbami do EP pokračují

15:57 Jiří Paroubek: Mafiozní manipulace před volbami do EP pokračují

Zdá se, že mainstreamové agentury pro výzkum veřejného mínění tvoří nerozbornou jednotu.