Po třiadvaceti procentech ve volbách 2009 a po velmi nákladné kampani na volby 2013 se volební zisk zvedl o dvě procenta (25,7%). V některých spolkových zemích spadl na obávanou dvacetiprocentní hranici. Stalo se tak i v tak voličsky silných zemích jako je Bavorsko (20,6%) či Bádensko-Württembersko (20,0%). V Sasku se pád SPD uskutečnil na úrovni 14,6 procenta (Levicová strana 20,0%).

Výsledky narušily a regionálně zdevastovaly všelidové postavení SPD a méně odolným sympatizantům se začala připomínat teorie Ralfa Dahrendorfa o konci sociálně demokratického století, kterou měl na mysli již ve 20. století. Vedení strany chvíli postávalo jako pověstný kůl v plotě a v moři vybičovaných emocí. Tak to viděl i týdeník Der Spiegel, kterému to stálo za titulní článek poté, když se proslechlo, že SPD chce oddálit své harakiri a plánuje stranické referendum. Ale jak se do hry dostávaly nové mechanismy, střelka stranického kompasu se začala znovu točit. Když se zastavila, ukazovala jako předminule ve směru velké koalice (protože jiná se ve sněmovně nedala poskládat), nově ve směru vnitrostranického referenda o koaliční smlouvě (aby se předešlo divoké diskusi) a naprosto nově ve směru modernizace SPD (aby se „schizofrenie“ s nejméně oblíbenou koalicí již nikdy nemusela opakovat).

Perspektiva. Budoucnost. SPD!

Do čela nového směru se postavil starý předseda, ale to teď nevadilo, protože se ukázal jako jediný, kdo je schopen postarat se o budoucnost strany. Nový kurs předsedy Sigmara Gabriela ve spojení s budoucností strany našel pochopitelně podporu všech stranických grémií: Konventu, malého sjezdu SPD týden po volbách, o měsíc později velkého sjezdu v Lipsku a nakonec i stranického referenda, které koaliční smlouvu schválilo drtivou většinou. A 1. rozhodnutí sjezdu v Lipsku nadepsané ve stylu naléhavé textové zprávy Perspektivy. Budoucnost. SPD! současně znamenalo, že sjezd spolu s novým kursem přijal usnesení o radikální modernizaci strany.

Před sjezdem v Lipsku (na zemském sjezdu v Berlíně) ji S. Gabriel ohlásil výrokem, že strana jinak stojí na pokraji propasti. Plánovaná modernizace měla zřejmě vliv na personální změny ve vedení strany, kde se obnovilo předtím zrušené prezidium (nyní je desetičlenné) a z kterého zřejmě odešli někteří odpůrci změny (přemístěním do vlády). A v souvislosti s modernizací je možno vidět Gabrielovu nominaci nové generální tajemnice Yasminy Fahimi, která hned na dalším sjezdu (pro volby kandidátů do Evropského parlamentu) jako jinak neznámá osoba dostala 88,5% hlasů. Šestačtyřicetiletá německá Íránka (německá matka, íránský otec) se sjezdu představila jako manažerka, která mluví již bez diplomatických kliček a bez zábran o „otevření a modernizaci“ či „modernizaci a reformě“ SPD. A chce posílit „moderní a všelidový“ charakter strany.