Tak nám zase jednou přišlo léto, horké, jak zákon káže. Momentální den oddechu, který zavládl s poklesem teplot na většině území republiky, nic nemění na tom, že brzy zase vyjde – slunce. Když zkoumáme, jak si ho nejlépe užít, padne nutně otázka: opalovat se, nebo ne?

Žlutý zabiják

Zmatek, který kolem slunění panuje, je téměř stejně velký jako ten, který v různých mainstreamových i nemainstreamových teoriích panuje kolem rakoviny – se kterou je ostatně úzce propojeno. Jak to tedy je? Škodí nám slunce, nebo nám pomáhá? Opravdu nám stačí se namazat olivovým olejem, abychom se nespálili?

„Klasický“ názor mainstreamu (lékařského a tudíž i novinářského) je stále ještě jasný: slunce je zabiják. Pokud na něj vylezeme, rakovina kůže nás nemine. A pokud mine, je to jen proto, že se správně namažeme. Řeč samozřejmě není o víně, ale o opalovacím krému. Což je – jak dále ukážeme – patrně naprostý nesmysl.

Zakopaný (spálený) pes

„Riziko vzniku rakoviny kůže je u lidí, kteří se nechrání před UV zářením a rychle se spálí,“ vyhrožují odborníci v popularizačních článcích. Na tomtéž serveru jinde se můžeme dočíst, že k podstatnému zvýšení rizika onemocnění rakovinou se stačí třikrát za život spálit. Čím větší počet spálení, tím je větší riziko nádoru, jak vyzkoumali japonští vědci.

To je ovšem klasická polopravda a jak kdysi zpíval Jaroslav Hutka "Nejsou zločiny, za které by se mělo střílet / pouze za lež, která se pravdě podobá". Pravda je jako vždy trochu složitější. Ohledně rakoviny, slunce, krémů – i spálenin.