Erika Hájková: Je spolupráce lékařů s "alternativci" utopie? Báječné nebo nebezpečné mamografy? Klíčový lék na rakovinu

Nejen v oblasti politické, ale i v oblasti zdraví se „pořád něco děje“, jak by to glosoval slavný hrdina příběhu Miroslava Donutila. Ačkoli – dnes to, co se tváří jako zdraví, ve skutečnosti je většinou politikou. A opačně.

Pochod smrti a svobodná diskuse

Psali jsme nedávno o tom, že v sobotu opět projde Prahou „růžový“ pochod Avon. Že jde o propagandistickou akci velkého zdravotnického průmyslu, která ve skutečnosti nemá se skutečnou léčbou či prevencí rakoviny společného více méně nic, to ani nemusíme našim pravidelným čtenářům zdůrazňovat. Vzniká však otázka – co s tím? Jak se doopravdy léčit?

I s tou se na nás (a především na mě, neboť mám v Protiproudu zdravotní rubriku "v gesci") lidé obracejí. Naše společné, ponejvíce "z očí do očí" vedené individuální rozhovory, nabírají na intenzitě i zajímavosti. V poslední době se točí velkou měrou kolem tématu rakoviny. Ale nejen kolem ní. Proto úvodem jeden dopis, který s tématem zdraví nesouvisí jen na první pohled:

Dobrý den.

Dnes poprvé jsem otevřela váš web a jsem mile překvapena obsahem. Po dvou hodinách čtení Vašeho webu si dovoluji Vám napsat o mém názoru na objektivnost pořadu Václava Moravce a jeho pořadu "OVM". To, že má odposlech a okamžitě dovede vrátit rozhovor na téma, které má nařízeno - to jistě pozná každý. Co mě však vadí víc jsou jeho zpochybňující otázky na diskutující typu - Co by se stalo kdyby...., Představme si, že ...., Co když prezident rozhodně....Zkuste si představit, že... Podívejme se, jak by to dopadlo kdyby.....atd. atd. A výsledek? Nepravdy, zavádějící informace včetně jeho "vlastních" závěrů", které zpochybňují každý názor, který není v souladu s jeho nápovědou ze sluchátka. Jak dlouho ještě bude dělat z přemýšlejících lidí blbce?

Přeji Vám hodně odvážných redaktorů a přemýšlejících čtenářů.

Prosím, pokud to dáte na váš web, neuvádějte celé jméno, jen zkratku. Je mi 70 a zkušenost z totality se mnoho neliší od dneška.

Díky a držím vám palce.

E. N.

Vážená paní E.N.,

mnohokrát děkujeme za povzbudivý e-mail. Věřte, že jsou to právě inspirativní čtenáři jako Vy, co nás nejvíce drží na nohou. V mnohém smyslu slova.

Není neběžné mít za přispívání do Protiproudu problémy v zaměstnání, o tom, že jsme na různých "černých seznamech", ani nemluvě. Rychle a nápadně se prostě vrací totalita, již Vy i náš pan šéfredaktor ještě pamatujete (já už vnímala jen její úplný závěr, atmosféru si ale ještě pamatuji více než dobře). Vaši potřebu podepsat dopis zkratkou tedy naprosto chápu a respektuji.

Díky Vám i zruba milionu dalších čtenářů, kteří v průběhu měsíce Protiproud navštíví a z nichž navíc mnozí podle svých možností přispívají na náš provoz ifinančními dary, však můžeme proti oné síle nejen nadále stát, ale i v mediální oblasti cosi racionálního podnikat.

Proto moc rádi čteme zprávy, jako byla ta Vaše: dopisy lidí, kteří při setkáni s Protiproudem zjišťují, že vše ještě nemají v rukou "Moravcové" a spol. Že se ještě všichni úplně nezbláznili či nejsou "zaplacení". My se pokoušíme jít na to způsobem zcela opačným. Přinášíme informace, názory a komentáře zcela nezávislé na mediálním mainstreamu. Možná i odtud náš relativní úspěch všem "atentátům" a reklamním blokádám navzdory. Je stále ještě hodně lidí, kteří netouží být "pohodlně" manipulováni. Vidím to právě ve zdravotní a zdravotnické problematice.

Jsou mamografy prospěšné?

Zvláště, jde-li o témata tak citlivá a kontroverzní, jako je například rakovina. Tady se právě dostáváme k tomu, jak je důležitá svoboda informací. Poměrně přesně to myslím vyjadřuje následující dopis - nejen pro to, že už jeho otevření nás zahřálo u srdce:

Dobrý den všem v redakci mého nejoblíbenějšího informačního portálu.

Z kraje bych Vám chtěl poděkovat za moře odvedené práce, která jak sami říkáte láká až na milion čtenářů měsíčně. Patří Vám veliká gratulace a DÍK. (...)

Mohu-li si dovolit malou výtku, nepokládejte to za zlé a odpusťte mi, jestli se někoho dotknu, myslím to dobře. Prosím Vás s úctou o zjemnění medicínských článků. Paní Hájková má velmi dobré úmysly, nicméně problematika zdraví a nemoci je mnohem složitější a medicína není pouze rakovinový průmysl. Osobně bych spíše hovořil o rakovinovém byznysu chcete-li.

Ano, mamografy ozařují, chemoterapie lidem ubližuje, antibiotika i očkování jsou farmabyznys, ale bez těchto výdobytků moderní medicíny to dnes nejde. Při léčbě zhoubných onemocnění většinou nepomůžou bylinky. Včasná diagnostika rozhoduje o tom, bude-li člověk žít nebo ne. Z globálního náhledu je to samozřejmě děsivé a odpudivé, onemocní-li však Vaše dítě, rodič, kamarád, chtěli byste ho uzdravit za každou cenu. Protože se v tomto prostředí pohybuji, tak vím, že ozáření a chemoterapie může určitou rakovinu i vyléčit z pokročilého stádia. A naopak čas od času člověk vidí velmi zoufalé výsledky "alternativní léčby". Nebudu se hádat, farmafirmy nejsou dobrodinci a v průmyslu zdraví se točí moře peněz. Nicméně jsou důležitou součástí léčebného procesu.

Mamografie má zanedbatelné náklady, je to pořád rentgen a navíc je v republice pouze několik mamocenter, takže věřte, na tom se nevydělá balík.

Rakovina prsu se chová u každého jinak a malý nádor nevyhmatáte ve velké žláze. Přesto vás může malý nádor zahubit. Takže chápu krok pojišťoven zvát na preventivní mamografii jako snahu ušetřit elimminací pokročilých nádorů.

Promiňte asi jsem se v tom zamotal. Medicínská rubrika do PP patří, akorát bych ji nestavěl na kompletním odmítnutí současné medicíny.

Zdravím Vás, mám Vás rád, doporučuji Vás a přeji ještě více čtenářů i finančních příspěvků.

Ondřej Trčka

Vážený a milý pane Trčko,

děkuji za otevřená, a přitom přátelská slova. Ani v nejmenším jste se mě nedotkl. Naopak, slušná a civilizovaná diskuse k Protiproudu neodmyslitelně patří. Mimo jiné i tím, že ji se čtenáři a oponenty poctivě vedeme, se odlišujeme od „ukřičeného" mainstreamu - o mnohdy až psychopatických "diskusích pod články" na nejednom webu ani nemluvě.

Není divu. V „hlavním proudu“ se skutečná diskuse už dávno nenosí. Pravda je přece jen jedna, ta, kterou určí „autority“ v čele s Českou televizí a spol. Může se o ní prázdně žvanit, ale rozhodně se o ní nesmí pochybovat, nedej Bože odmítnout. To vy činíte – směrem k nám – a já vám za to tleskám. Nicméně k substanci Vašeho dopisu mám několik věcných poznámek.

Píšete, že se v prostředí medicíny pohybujete a s léčbou rakoviny máte osobní zkušenosti ze svého bezprostředního okolí. Já rovněž, jinak bych si nedovolila napsat ani řádku či jediné doporučení. Konkrétně to platí také o léčbě rakoviny prsu. A je to právě (mimo jiné) ona osobní zkušenost a zkušenosti mnoha mých přátel a kolegů z řad terapeutů, lékařů i laiků (třeba Bill Henderson, abych jmenovala alespoň jednoho), které nás mnohé pak vedou k závěrům, jež na Protiproudu občas prezentuji.

Ano, právě rakovina je „velký byznys“. Průmysl, v němž většina nejen pacientů, ale i zdravotnických pracovníků a lékařů hraje roli nedobrovolných obyvatel klecí pro slípky, snášející zlatá vejce. Průmysl, v němž je, když přestanou snášet, ve velké většině „majitelé firmy“ semelou jako maso do karbanátků. Za jásotu a hlaholu trub, které dělají hrdiny jak z lékařů (kteří často za investice svého srdce, duše i dobrých úmyslů celou věc „odskáčou“ ještě hůře, než pacienti), tak ze zničených zbytků zdraví zcela pochopitelně vyděšených a frustrovaných nemocných lidí.

Nepopírám, že "klasická" medicína umí v mnohém pomoci. Nikdy jsem nechtěla a nechci říci opak. Ano, často i výsledky „alternativní“ léčby nejsou někdy zrovna slavné. Přispívá k tomu také informační zmatek, který vzniká i kvůli embargu na jakékoli jiné, než „oficiálně schválené“ metody. A kromě toho – ruku na srdce. Když zemře pacient, který prodělal deset chemoterapií, řeknou „autority“ jako by se nechumelilo: Nedokázali jsme ho zachránit. Kdyby týž pacient zemřel po podávání bylin, homeopatik nebo protokolu dr. Budwigové, řeknou: zabil ho šarlatán!

Ve skutečnosti je problém rakoviny mnohem složitější, než to, zda jedna či druhá strana „má pravdu“. Optimální by byl svět, ve kterém se „klasický“ lékař umí poradit s „alternativcem“ a nalézt pro nemocného nejvhodnější, šetrnou léčbu. Jenže to je zatím jen utopie, kterou činí "zázračnou realitou" jen několik málo osvícených lékařů. Jako historický optimista věřím, že i u nás jich bude přibývat.

Rovněž není sporu, že k prevenci rakoviny prsu patří na prvním místě prevence a v ní také pravidelná vyšetření. Že k tomu ale není potřeba mamografu, to si nemyslím jen já. Na toto téma byla například zpracována obrovská studie v Kanadě. Zúčastnilo se jí téměř devadesát tisíc žen a autoři v závěru poctivě konstatují – mamografy jsou "spíše nebezpečné". Přesto je v České republice "majitelé karbanátkoven" mohutně propagují. A nejde zdaleka jen o „pár mamocenter“. I o tom jsme si povídaly s autorkou následujícího dopisu:

Byznys s rakovinou nabírá obrátky

Dobrý den paní doktorko,

ráda čtu na Protiproudu Vaše příspěvky, které se týkají zdraví, a samozřejmě nejen je.

Chci se s Vámi podělit o takovou věc, dalo by se asi říci trend ve zdravotnictví současné doby. Všechny mé známé a kolegyně, které dovršily 45 let, dostaly od svého gynekologa poukaz na vyšetření mamografem.

Jaký byl můj údiv, když jsem hned pár dní po mých 45 narozeninách (já se na preventivní roční prohlídku na gynekologii teprve chystala) dostala dopis od oborové zdravotní pojišťovny, "podepsaný" ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem a ředitelem pojišťovny. A prý bych se měla nechat vyšetřit na mamografu, protože prevence a péče o zdraví atd atd.

Protože máte vždy nějaké aktuální informace ať už k homeopatikům, nebo mamografu, očkování apod., chci se Vás zeptat, zda není k dispozici nějaká nová aktuální studie k mamografu, od doby, co byla zveřejněna kanadská (koketuji s myšlenkou, že bych přece jen jednou, poprvé, na mamograf šla - asi mám v sobě vypěstovaný a ministrem a spol. nyní podpořený pocit, že pokud nepůjdu, něco zanedbám; kloním se teď k tomu, že jednou a dost, tedy žádné opakování ob rok; na druhou stranu - co když to právě něco v mém těle naopak vyvolá?) a hlavně, kde je v ČR dostupné vyšetření termografií.

Velice Vám děkuji za odpověď, a přeji hezký den a vše dobré.

H.M.

Vážená a milá paní H.M.,

děkuji za dopis i za ocenění. O této akci OZP vím. Osobně to považuji prostě za další marketingový tah, kterým se podporuje byznys kolem mamografů. Nic proti tomu, kdyby to současně nebyl hazard se zdravím skrze obchod se strachem. Dobře ten strach znám (v mé rodině se karcinom prsu vyskytuje), samotnou by mě ale na mamograf nedostali ani párem koní.

Z mých znalostí a zkušeností vím, že úplně stačí kvalitní strava, pravidelné vyšetření prsu pohmatem - a samozřejmě věc nejdůležitější: rozvíjení vlastního ženství v lásce k sobě a v pravé důstojnosti ženy. A práce s emocemi obecně. Není to tak jednoduché udělat, jako napsat, ale dnes vím, že je to extrémně důležité pro zdraví žen (i mužů, samozřejmě, mají to jen trochu jinak). Předesílám, že nejsem "diplomovaný" zdravotník, takže mé rady jsou čistě pro Vaše soukromé studijní účely.

Kromě kanadské studie ráda cituji tuto metaanalýzu, jejíž autoři došli k závěru, že dostupné studie, které prokazovaly údajnou účinnost mamografie, byly provedeny s chybami. Autoři dospívají k závěru, že: "Mamografický screening je nedůvodný. Pokud jsou studie ve Švédsku posuzovány správně, data ukazují, že na každých 1000 žen, které absolvovaly screening každé dva roky, připadá pouze jedna prevence úmrtí, zatímco celkový počet úmrtí mezi zkoumanými stoupne šestkrát." (Originál viz níže.) Samozřejmě, že někteří lékaři studii věří, zatímco jiní Vám řeknou tucet důvodů, proč je tato studie "pavědecká" - jenže tak se prostě v současné medicíně bojuje s "novátory", kteří překážejí "rakovinnému průmyslu"...

(Screening for breast cancer with mammography is unjustified. If the Swedish trials are judged to be unbiased, the data show that for every 1000 women screened biennially throughout 12 years, one breast-cancer death is avoided whereas the total number of deaths is increased by six. If the Swedish trials (apart from the Malmö trial) are judged to be biased, there is no reliable evidence that screening decreases breast-cancer mortality.)

Dobré shrnutí problematiky v angličtině najdete i v tomto článku dr. Mercoly.

O žádné novější studii, srovnatelné s tou kanadskou, zatím nevím - pokud se dozvím, určitě napíši - faktem ale je, že ta trvala 25 let, takže bude chvilku trvat, než někdo něco podobného na podobně široké bázi uspořádá.

Termografické vyšetření prsu, pokud vím, poskytují zde. Doufám, že kontakt stále funguje. Kdyby ne, určitě mi napište a zkusíme vymyslet něco jiného.

S přáním dobrého zdraví a Božího požehnání pro Vás i celou Vaši rodinu

Erika Hájková

To nejdůležitější pro uzdravení

Termografie a zdravý životní styl jsou bezpochyby důležitými součástmi zdraví. Pokud diskutujeme o zdraví či uzdravení – zvláště z tak těžké a nebezpečné nemoci, jakou rakovina bezpochyby je – nesmíme ale zapomenout na jednu klíčovou věc. Napsala mi o ní jedna naše statečná čtenářka:

Vážená paní Hájková,

ráda čtu Váš Protiproud. Konkrétně Vy často píšete články o zdraví. To je dobře. Jen bych chtěla obrátit Vaši pozornost na to, abyste v nich nedávala takový důraz na tělo a péči o něj. Tělesné zdraví bez duševního, bez harmonizace těla a duše, bez vztahu s Pánem Bohem, nemá smysl. Je dobře známo, že i známí sportovci, kteří se celý život věnovali sportu; lidé, pravidelně navštěvující fitness kluby; mnohé hvězdy či miliardáři (Steven Jobs), kteří měli a mají možnosti udržovat si ideální zdraví, bývají seriózně nemocní a nežijí mnohem déle než obyčejní lidé.

Je třeba si uvědomit také to, že lidé, pro něž se stává péče o zdraví smyslem života, stěží mají příznivé posmrtí. Snažíme-li se o čistotu a krásu našeho těla, musíme se se stejným úsilím snažit i o naši duši. Můj kraťoučký mail bych chtěla ukončit moudrou myšlenkou Dostojevského: Celý lidský život, osobní i společenský, stojí na víře v nesmrtelnost duše. Je to nejvyšší idea, bez níž ani člověk, ani národ nemůže existovat.

Jako příklad Vám posílám odkaz na velmi zajímavý a stále aktuální článek.

Srdečně

Karpová.

Vážená paní Karpová,

děkuji za dopis i za odkaz na krásný článek. Obdivuji Vaši schopnost formulovat to dnes nejvíce opomíjené přesně a bez oklik.

V substanci máte naprostou pravdu. Totéž říkám svým klientům v poradně zdravého životního stylu. Bez toho, aby člověk srovnal sám sebe s Pánembohem, není uzdravení, přesně to tak je. I když to dnes řada (nevědomky nešťastných) lidí nechce slyšet, a i když vzhledem k permanentnímu vymývání a antikřesťanské propagandě je většina lidí vůči podobným informacím již dopředu zaujatá. Ostatně mám za to, že se totéž snažím zdůrazňovat i ve svých článcích - tam, kde je to vhodné.

Současně ale platí, že pokud připravuji článek o kokosovém oleji, těžko nakonec připojím větu (jakkoli by byla platná) "ale nezapomeňte, že kokosový olej neléčí, léčí Pánbůh".Tím totiž mohu dobro kokosového oleje mnohým vzdálit. Je to absurdní, ale mám tuto zkušenost.

Uvědomuji si, jak je to složité téma a je třeba podle mě pro to především zvolit vhodnou metodu. Trochu se věnuji indiánským kulturám. Proto vím, že extrémní příklad špatného pokusu o obrácení představují právě třeba američtí Indiáni. Na evangelizaci byli svou kulturou připraveni jako málokteří pohané. Jenže "díky" šíleným metodám většiny španělských a protestantských misionářů se jim stala synonymem pro hrůzu. Hotová tragédie.

Tím však ani v nejmenším neoponuji Vašim slovům. Ano, je to tak - a kdo ví, ten ví: Snažíme se lidi léčit, ale uzdravuje je jen Pán Bůh.

S přáním plného zdraví jako výrazu Božího požehnání pro Vás i Vaši rodinu

Erika Hájková

Dobry den.

Po kratkem case se vam opet ozyvam, protoze me Protiproud vice nez uchvatil.

Krome skvelych clanku me totiz zaujala jeste jedna vec, totiz jakou peci venujete reakcim na dopisy ctenaru! Vlastne ani nevim, kolik clenu tym Protiproudu ma, ale musim obdivovat vasi energii. Vase peclivost, poctivost a nezdraham se rici laskyplnost, kterou venujete nekterym dopisum, me fascinuje. Napriklad clanek z oci do oci od pana Hajka, to je uzasne. Drzim vam palce a modlim se za zdar vaseho dila.

Zjistila jsem, ze mate i stranku na Facebooku a jen kvuli tomu jsem se tam prihlasila. Mate tam radu priznivcu, ale i odpurce a provokatery. Ty nejvice sproste jste vymazali a to je dobre. Je totiz rozdil mezi svobodnou diskusí a sprostym napadanim. I tam to mate pod kontrolou, komunikujete s ctenari.

Jsem nadsena. Jakmile budu mit moznost, podporim vas snad i financne.

Dekuji za vsechno. Preji pevne nervy.

Tamara

Vážená a milá paní Tamaro,

děkujeme za další z Vašich krásných dopisů. Asi je logické, že jsem si právě tento Váš list nechala na konec. Vyjadřuje totiž, co já i moji kolegové nad většinou dopisů doopravdy cítíme - že spolu s vámi jsme všichni dohromady posádkou na jedné lodi. Té, co pluje už docela pevně v Protiproudu - protože má kotvu. Ve strojovně nás sice zatím opravdu není moc, "pohoných hmot" také nemáme zrovna nadbytek, ale kontakt s našimi čtenáři mnohé vynahrazuje. Dopisy jsou naším "palubním telefonem".

A když se občas ukáže, že jsme někomu pomohli na nějaké složité životní křižovatce - nejen v oblasti zdravotní - nebo že už si prostě nepřipadá tak osamnělý v mediální "Biafře ducha", jež vládne hlavnímu proudu... je to radost.

Zdraví a Boží požehnání po Slavnosti Těla a Krve Páně za všechny v Protiproudu všem přeje Erika Hájková.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.