Některé výzkumy ukazují, jak velkou roli při (ne)zachování a (ne)udržení našeho zdraví hraje zdánlivě podivný fakt, že většina z nás je podvyživená, ačkoli žijeme v nadbytku.

Podvýživa moderního Čecha

Chybí nám totiž základní vitamíny a minerály, bez nichž tělo jednoduše nemůže zdravě fungovat. Konvenční „průmyslově zpracovaná“ dieta – včetně večeří z mikrovlnky, rychlého občerstvení a polotovarů – zkrátka potřebné živiny neobsahuje. Žádné „pilulky“, které nám tak ochotně v případě onemocnění podstrčí farmaceutický průmysl, tuhle jednoduchou rovnici nepřinutí, aby fungovala jinak – a naše zdraví tedy nespraví.

Proto se v dnešní době mnoho osvícenějších lékařů věnuje "protiproudně" teorii zdravé výživy. Jejich „tradiční“ kolegové je za to obvykle odsuzují a diskreditují s až pozoruhodnou zuřivostí. Přitom závěry těchto domněle kontroverzních lékařů často stojí za to si poslechnout.

Současně je ale pravda, že populární přísloví „jsme to, co jíme“, neplatí tak úplně. Mnohem obtížnější je však dnes paradoxně vysvětlit modernímu člověku zásadu, která po dva tisíce let - a vlastně ještě donedávna - byla samozřejmou součástí dvou tisíc let naší civilizace:  „Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje...“ Zkrátka, že to nejdůležitější pro člověka není v žaludku, ale v srdci.

Jenže - jak se v těchto pravdách má současný člověk zorientovat, chce-li být skutečně zdravý? Duchovní potrava je pro mnohé "nadstandard". A ta materiální? Ze všech stran se valí různá protichůdná doporučení: Jezte ovoce! Nejezte ovoce! Nejezte žádné cukry! Jezte med! Jezte jen syrové . Ne, jen vařené!