Erika Magdaléna Peprná: Může mít člověk srdce paviána? Profesor z Yaleu zkoumá mrtvé přes média. Přijímáme do sebe "magii" jiných bytostí? Svět není takový, jak nás učili

17.07.2016 14:20 | Zprávy

Gary Schwartz je tak trochu “černá ovce medicínské rodiny”. Má doktorát z Harvardu, byl profesorem psychiatrie a psychologie na Yaleu. Pak se “něco” velmi zásadního stalo a dr. Schwartz od té doby trochu změnil uvažování. Tvrdí (a snaží se dokázat) fascinující věci. Jako třeba že lidské vědomí přežije smrt, nebo že všechny buňky, nejen ty mozkové - tedy neurony, mají paměť. Což by znamenalo leccos pro moderní zdravotní péči.

Erika Magdaléna Peprná: Může mít člověk srdce paviána? Profesor z Yaleu zkoumá mrtvé přes média. Přijímáme do sebe "magii" jiných bytostí? Svět není takový, jak nás učili
Foto: Hans Štembera
Popisek: Soumrak, ilustrační foto

ERIKA MAGDALENA PEPRNÁ si všímá pozoruhodného osudu jednoho vědce, kterého "ruka Páně" zachránila před smrtí na dálnici, i osudů pacientů s transplantovaným srdcem, které tento vědec zkoumá.

Záhadný hlas

Ono “něco” byl incident jak z filmu: Schwartz jel se ženou po dálnici v autě, nepřivázaný. V tom okamžiku mu v hlavě zazněl hlas, jehož původ si neuměl vysvětlit - a poručil mu, že se má připoutat. Schwartz to skutečně učinil a donutil k tomu i manželku. O několik desítek vteřin později narazilo do jejich auta jiné rychlostí přes šedesát kilometrů v hodině. Díky pásům přežili v podstatě nezraněni.

Schwartzovi setkání se záhadným “hlasem” změnilo život. Minimálně ho nasměrovalo k hledání čehosi jiného, mimo obvyklé hranice jeho vědního oboru. Věnoval se řadě velmi nekonvenčních - či na první pohled téměř šílených - záležitostí typu výzkumu života po smrti prostřednictvím médií. Řada jeho výzkumů je mimořádně sporných. 

Vzpomínky na vražedný výstřel

Jedním z jeho počinů je ovšem i sebrání a “kritické zhodnocení” asi sedmdesáti případů, v nichž pacienti po transplantaci orgánu hlásí, že se jim po zákroku drasticky změnily chutě, záliby a vnímání. Důsledek operace? Možná. Jak si ale vysvětlit situace, v nichž má subjekt například vzpomínky dárce?

S podobnými tvrzeními navíc Schwartz není sám. Jeden výzkum “dědění” paměti po dárcích orgánů provedli v Rakousku, kde se v průběhu dvou let v rámci studie, později publikované v časopise Quality of Life Journal, ptali na změnu jejich života a preferencí celkem 47 pacientů po transplantaci srdce. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Radek Rozvoral byl položen dotaz

Co vyřeší ta vaše petice za svobodu slova?

Myslíte, že se pak něco změní? Co? Souhlasím totiž s tím, že s tou svobodou slova to jde z kopce. Máte nějaké politické řešení? Protože já nevěřím, že petice něco změní. Horáková

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Prohraná válka

15:49 Zbyněk Fiala: Prohraná válka

Svět se definitivně změnil. Rozhodný odpor Číny, Indie a Brazílie proti snaze izolovat tyto klíčové …