Ta jediná výjimka se jmenovala Strana zelených. Myslel jsem si tehdy, že jde o partu, které nejde o osobní věci a ona ta Zubová vypadala na bilboardech docela dobře. Rozhádali se rychle a položili vládu, která měla šanci být užitečná.
Politické přesvědčení, u lidí mé generace a mého naturelu, je zakotveno do hluboké averze k řečem o sociální spravedlnosti, kterou přináší strana a stát. Když slyším politické vůdce hřímat o službě národu a lidu, běhá mi mráz po zádech. Stejně tak, když slyším, jak „vymeteme politické dinosaury“, „zatočíme s korupcí“, „vyřešíme romský problém“, „zavedeme přímou demokracii“… Docela mi stačí vědomí kontinuity na události z listopadu 1989. Vše ostatní je osobní volba a osobní odpovědnost.
Jasně, veřejný prostor je narvaný emocemi a ruku s volebním lístkem před urnou vede spíše víra a emocionální nastavení. Moje emocionální nastavení a má víra mi říkají: nevěř Sobotkovi, Škromachovi, Haškovi a spol. Spojí se s komunisty. Nevěř Zemanovi, mluví z něj ego a ta jeho parta je jenom jeho přívěskem. Nevěř novým politickým stranám (Okamurovi, Babišovi…), budou na jedno použití a jenom bůh ví pro jaké. Nevěř politikům, kteří se zaštiťují dělníky, náboženstvím, národem. Máš přece paměť a není to tak dávno, cos je viděl v akci. Současně však nepropadni pocitu marnosti. Žijeme dobré časy a ať vyhraje ten či tamten, můžeš se svým životem naložit svobodně. A i kdybys se rozhodl pro emigraci, nepolezeš přes ostnaté dráty a pod palbou.
Přišel jsem do Čech žít před dvaceti lety a nelituji. Praha je skvělé město, práce mě baví, děti a vnoučata se toulají světem…, jsem obklopen lidmi dle vlastního výběru a největší klacky si házím pod nohy sám. A nebude to jinak ani po těchto volbách.
P.S.: Psáno pro Babylon, téměř poslední printové medium v ČR, které držím v úctě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pravybreh.cz
