V reakci na to některé státy vyslaly delegace na nižší úrovni, a místo aby se řešily skutečné problémy západní polokoule, delegáti věnovali spoustu času diskusi o pozvánkách. Pozornost novinářů upoutal spíše vzdorosummit odpůrců politiky USA.

Solidaritu s ostrakizovanými demonstrovali mexický prezident López Obrador, bolivijský Luis Arce, honduraská prezidentka Xiomara Castrová a premiéři karibských ostrovů Grenada, Svatý Kryštof a Nevis a Svatý Vincenc a Grenadiny. Vedoucí představitelé Guatemaly a Salvadoru se také rozhodli neúčastnit, ale z jiných důvodů. Chilský prezident Gabriel Boric a mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard označili rozhodnutí Bidenovy administrativy za „chybu“. Venezuelský prezident Nicolás Maduro nazval akci pořádanou USA „totálním selháním“ a prohlásil, že hlas Venezuely na summitu zastupuje argentinský prezident Alberto Fernández. Navzdory tomu, že tisková mluvčí Bílého domu potvrdila, že USA nadále uznávají Juana Guaidóa jako „prozatímního prezidenta“, venezuelský opoziční vůdce pozvánku na akci nedostal.

López Obrador vyzval k tomu, aby Organizace amerických států (OAS), která je zcela pod taktovkou Washingtonu, byla zavržena a nahrazena Společenstvím latinskoamerických a karibských států (CELAC), sdružujícím všechny státy západní polokoule s výjimkou anglosaských členů NATO – Kanady a USA. Maduro navrhl, aby Argentina jako hlava CELAC zorganizovala summit a pozvala Bidena jako hosta v jakémsi obrácení rolí, což by zdůraznilo regionální integraci nevedenou USA.