Milý pane Peňási, víte, že pro Vaše psaní mám slabost, stejně jako jste mi sympatický i Vy osobně (těším se, až se zase někde potkáme). Ale proč nebylo možné, šlo-li Vám, jak píšete, o to, aby diskuse o 90. letech nebyla redukována na orlické vrahy, Koženého a Discoland, a já Vám to věřím, pozvat k takové diskusi také někoho, kdo by devadesátky hájil přece jen sveřepěji, než jak to předvedli hosté Salonu? Někoho, kdo by třeba dal nárůst kriminality přesvědčivěji do kontextu s demontáží uzavřeného komunistického policejního státu a nutnou a nespornou liberalizací života společnosti. Někoho, kdo by připomněl, že nulová kriminalita byla v hitlerovském Německu (proč asi). Někoho, kdo by připomněl, že běžných slušných lidí se tento druh pro seriál bezesporu vizuálně atraktivní kriminality typicky nedotýkal atd.

Devadesátky nebyly gangsterské období, k čemuž nepřímo vybízí (asi záměrně) zvolený název prozatím jinak povedené detektivní série. Ten může svou obecností v leckom vyvolávat přesvědčení, že sledovaný děj je právě tou klíčovou a definiční podstatou onoho období. Tento dojem pak dál umocňují i společně se seriálem vysílané doplňující „interpretační” dokumenty nastavující zrcadlo „společnosti, kde dolar je alfou a omegou“ atd. Snaha o právě takové vykreslení porevoluční dekády mladé generaci, která již nutně čerpá (stejně jako já) informace jen zprostředkovaně, přitom není zdaleka ojedinělá.