Filip Šebesta: Nezaměstnanost poroste, k čemu tedy kurzarbeit?

26.06.2020 14:11

Data z amerického trhu práce po nejtěžším zásahu do nezaměstnanosti spojeným s koronavirem v březnu a dubnu vykazují nyní mírné zlepšení.

Filip Šebesta: Nezaměstnanost poroste, k čemu tedy kurzarbeit?
Foto: Archiv Filipa Šebesty
Popisek: Analytik Filip Šebesta

I když celková nezaměstnanost zůstává mimořádně vysoká – bez práce je více než 20,5 milionů Američanů  – přírůstky nových nezaměstnaných se každý týden snižují (viz graf). Klesnout už dokázala dokonce i celková nezaměstnanost ze svého dubnového maxima ve výši 14,7 % na květnových 13,3 %.

Týdenní počty nových nezaměstnaných v USA (v mil. osob)

U nás propukla v celostátním měřítku koronakrize o něco dřív než v USA. Nezaměstnanost je aktuálně na 3,6 %. Budeme-li se držet prognózy Ministerstva práce a sociálních věcí, měla by se letos vyšplhat k 8-10 %. Zatímco data o nárůstech nezaměstnanosti v USA se pomalu uklidňují a jsou důvodem k opatrnému optimismu, česká ekonomika tak na největší náraz teprve čeká, minimálně co se týče nezaměstnanosti.

Vládní politika činí vše, aby tento nevyhnutelný propad spojený s nutnou realokací zdrojů, jakkoli to zní necitlivě v případě „zdrojů lidských“, oddálila. Opatření jako kurzarbeit, společně se zákoníkem práce (dvouměsíční výpovědní lhůta) posouvají dopad do nezaměstnanosti o několik měsíců do chvíle, kdy přestanou tato nová opatření platit a zároveň začnou lidé po výpovědních lhůtách fakticky přicházet o práci. Už teď má MPSV podle svých slov zprávy o celé řadě běžících výpovědí. Následovat budou ty z míst, která jsou dnes chráněná a dotovaná kurzarbeitem. Ten výpověď neumožňuje, a tak budou moci být zaměstnanci propouštění až po faktickém ukončení pomoci, respektive spotřebování dotace. To efektivitu celého tohoto protikrizového opatření a jeho smysluplnost činí přinejmenším diskutabilními.

Snaha chránit tímto způsobem pracovní místa a bránit přizpůsobení by snad mohla být ospravedlnitelná jediným argumentem, a sice, že v opravdu krátkodobé krizi či spíše propadu, hrají v případě realokace zdrojů relativně větší roli negativní externality pramenící ze ztráty vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli či ze ztráty jiných vztahů mezi ekonomickými subjekty. To platí ale jen v krátkém, respektive velmi krátkém období. A asi nejde o tento případ, když samo Ministerstvo připouští, že nezaměstnanost nakonec tak jako tak vzroste.

Data z USA děsila a děsí, ale tak jak lehce firmy v systému s pružným pracovním trhem propouštějí, tak i stejně lehce nabírají zaměstnance zpátky. To není žádné asociální volání po vyšší nezaměstnanosti, ale po rychlejším proběhnutí krize, které by znamenalo méně distorzí, než jaké přinese dlouhodobý a táhlý útlum, budeme-li bránit něčemu, co nakonec stejně proběhne.

Filip Šebesta

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

13:04 Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

Snižování základní úrokové sazby na 5,25 procenta nás sice drží daleko od cílových 2 – 3 procent, al…