Podle teorie, kterou naši Boubelatí razí, nejvíce prý podléhají dezinformacím a falešným zprávám příslušníci „dělnické třídy“ (a učni), samozřejmě staří lidé (to je už obehraná deska) a stoupenci nesystémových stran. Těmito, ničím nepodloženými tvrzeními, vlastně obyvatelé teplého chlívka sami naplňují skutkovou podstatu šíření dezinformací a falešných zpráv. Současný svět je plný absurdit.

Mají také hodně aktivních pomocníků - užitečných vepříků, kteří nepřetržitě bdí a vše (na)hlásí. Boubelatí a Vepříci to s námi myslí dobře: Musíme vás chránit před sebou samými, hlavně však před tím, co nemáme pod kontrolou.

Podívejme se na hlavní důvod, proč chtějí zakazovat a omezovat. Profesionální žurnalisté již několik let čelí občanským žurnalistům, kteří na alternativě upozorňují na to, co tito zaměstnanci korporátních médií částečně zamlčují, zcela ignorují a znevažují, čímž hlavní média ztrácí svoji jedinečnou manipulační moc. Monopol na pravdu. Pochopitelně se snaží svého konkurenta (alternativu) zničit všemi prostředky. Zejména špinavými. Arzenál ubohých nálepek je dostatečně znám.

Někdy se ovšem do hry přimíchají karty, které by tam majitelé jediného správného názoru nečekali. Jeden příklad za všechny. Bývalý editor Die Zeit Michael Heller konstatoval: „Většina novinářů selhala v roli toho, o kom se předpokládá, že čtenářům předloží objektivní informace o světě.“ Sebekritika jako řemen.