Nejedná se přitom o informační stín, ve zpravodajství masmédia, které vysílá na slezských a jiných frekvencích. To by mohl vysledovat snad jen Tomáš Prouza, náš přední kremlolog a stigmatický člen první linie útočných zábran Sobotkovy sociální demokracie.  

Jak se kryje mnohaletá krizová situace s předchozím optimismem hejtmanů jako Evžen Tošenovský (ODS), Jaroslav Palas, Miroslav Novák (oba ČSSD)? Odpověď se ztrácí v těžké inverzi; pravděpodobně žádný z nich nenašel kousek konsensu, aby zašel za předchozími politickými vůdci Severomoravského kraje, aby získal zkušenosti, o kterých se nepíše. Ostatně s komunisty se „nebavíme“, byť jsou parlamentní stranou, a nemusíme také mít ani žádný konstruktivní program. Stačí se s nimi nebavit, jak chartistické a charakteristické, řekl by Sh. Holmes a mnul si čelo.

Důležitá je opatrnost

Abych se však nestal terčem odborníků z Centra proti terorismu a hybridním hrozbám, tak výslovně uvádím, že předchozí odstavec byl napsán v euforii po ranní – „novinářské“ kávě. Proč toto „nenásilné“, až Menzelovské sebezpytování? Prostě si uvědomuji, že já, jako měkký cíl, bych nedokázal čelit jejich případnému násilí, tím spíše, že mají bezpečnostní prověrky!!, a tím dostup ke všem materiálům. Ani si nedovedu představit, co bych dělal, kdyby mi (čistě teoreticky) poškozovali poštovní schránku, poškrábali bytové dveře a pomluvili u sousedů, a to mazaně nepřímo, tedy účelně a nevysledovatelně.

Ale mohli by zajít i dále a monitorovat moji internetovou komunikaci, zjistit zdravotní stav, atakovat ošetřující lékaře, problematizovat moje finanční operace (jakkoli skromné), zkrátka ubrat mi kyslík. To by v Ostravě husté na inverzi a plné polétavého prachu nemuselo být nic příjemného. Také by mohli poškozovat mé včerejší i dnešní příbuzné, to bývá skvělá kratochvíle na úrovni sledovacích a regulačních praktik z 30. a 40.tých let minulého století. Proto si těchto lidí, jistě ne verbovaných z VIP rodin, nestátních neziskových organizací, Hate Free, nesmírně vážím. Ostatně, co mi (a nám) v dnešní české liberální demokracii (cloumané advokátními kancelářemi, nadnárodními firmami, zainteresovanými politiky, lobbisty a oligarchy) zbývá, že?  

Jaké to bylo včera

Jak pro koho, i tehdy jsme žili v režimu neomezených možností. Že to není pravda?, ale je, opět, jak pro koho. Abych trochu zážitkově doložil: Jednoho dne si mě zavolal kovaný personalista (45 – automatizace, NHKG v Ostravě), Lumír L. a řekl: „Franto, chtěl by sis vydělat a ještě přitom cestovat? Bylo by to tak na rok a půl?“ Trochu mě to zarazilo, krylo se to s nerozvážným činem, krátce předtím, jsem odhlásil pro mně povinný výtisk Otázky míru a socialismu?