Na televizní obrazovce a v tisku se objevují velké kalkulace, kdo má být zvolen do Poslanecké sněmovny ČR. Je to centrum informací, zdroj (ne)stoudných peněz, platforma pro politickou (ne)ústupnost, (ne)korupci a (ne)klientelismus. Analýzy našich politiků a sociologů však nedosahují přesnosti úsudku hostinského Palivce.

Vždyť občan ČR ani neví, zda, jsa zatčen (dirigován) předpisy a korektivy Evropské unie, může kráčet po chodníku, na který si mohou primárně činit nároky kluci a děvčata a hybridové z konglomerátu LGBT? Nepopiratelným včerejším faktem je, že Josef Švejk byl na různé alternativy dobře připraven. Až tak demokratická a informačně zdatná byla monarchie Rakousko-Uhersko. Nedivím se velkému kreslíři Adolfu Bornovi, že kromě sbírání čepic z tohoto období, vyzdvihoval i přednosti uspořádání monarchie, která by se dalším vývojem stala federací se silným hlasem v Evropě.

Nedej Bože, aby dnes mouchy sraly na obraz Jeana-Clauda Junckera! To bychom měli po dotacích ráz naráz. Na druhé straně, ani všehoschopná CUTI není schopna zaručit, že ti polétavci to stejně nedělají. Pak už prý jen stačí seriál fotozáběrů západoevropského turisty v Praze, a nebude nám blaze.

Když bohatne země, musí bohatnout i lidé (volební heslo ČSSD)

Tato deklarace je známkou nepotlačitelné pitomosti. Nesmyslnost předpokladu o překapávání medu v pyramidě moci (vertikále) už dávno osvětlil sociolog Jan Keller. Je škoda, že si Lubomír Zaorálek nevzal time out a předmětné spisy a články si neprostudoval. Ale ať neviníme nevinného, dotyčný může být ve vleku poradců PR. Údajně jsou v Lidovém domě dvě centra: americké a slovenské. Není známo, zda kooperují či se přetlačují. Peníze daňových poplatníků či z Norských fondů ale dokážou rozkmotřit.

Zdá se, že Zaorálek může létat a povídat jako kakadu, nadále opakovat, co mu tito odborníci doporučí. Kdyby to s volbami nevyšlo, má alibi, že dodržel volební paradigma určené grémiem. To mu zaručí přetrvání na jakémkoli dobře honorovaném místě. Moc se určitým způsoben i dědí a přetrvává.