Proč? Abychom se údajně měli lépe, ale jen oni (v kooperaci s Trans National Corporation) vědí, jak toho dosáhnout. Je tedy jasné, že právě ONI pak stanovují výkladová pravidla a činí si nárok na tučné odměny.

Jsou běžní občané opravdu bez smyslu pro analýzu a syntézu či stanovení výhledu v tom či onom horizontu? Jsou dokonce na obtíž politikům?

V odpovědi na tuto otázku, bych si vypůjčil deset řádků od politologa doc. Pavla Robejška, které pronesl v rozhovoru pro deník Právo (23. dubna). Hodně se hovoří o rozpolcenosti Evropy na sever a jih nebo na západ a východ. Vedle toho však existuje mnohem závažnější rozpolcení v evropských společnostech, a sice na vládnoucí a ovládané.

Rozpor mezi tím, co si přeje většinová společnost, a co dělají vlády, posiluje pozici protestních stran uvnitř evropských států a odstředivých sil v rámci EU.
Z Bruselu jsme po nizozemském referendu slyšeli obvyklé křečovité argumentace podle známého vzorce: „Hlasování nebylo spolehlivé, protože lidé vůbec nehlasovali o smlouvě, nýbrž o jiných otázkách, jako je krize eura, migrační vlna, a o dalších tématech.“

Ano, to všechno hrálo svou roli, protože obyčejní lidé dokážou na rozdíl od většiny expertů pochopit, že žádný problém nelze posuzovat odděleně, nýbrž vždy v širších souvislostech.