Nevím, kolikrát při poslechu zpráv a planých a bezbřehých televizních besed, jsem si vzpomněl na následující báseň.

Profesoři na louce
O svém IQ a vzdělání vědouce
Setkali se pod Petřínem na louce
Mediální profesoři
Aby spolu hovořili
Tak jak nikdo nehovoří
O traktátech které tvoří

Jemně při tom soupeřili
Kdo z nich je největší filozof
Kdo z nich má vest lidstvo k cíli
Když tu v jedné vážné chvíli
Ti učenci skvělí
Zbloudili ve světě velkých slov
Do vlasů si vjeli

Tváří v tvář záhadám vesmíru
Zas jednou mysleli přes míru

Nechápali lesklí brouci
Divili se motýli
Proč ti vědci vševědoucí
Jenom kvůli jsoucnu s bytím
Obklopeni jarním kvítím
Holemi se jali tlouci
Seč jim síly stačily