Prométheovou krádeží a darování ohně lidem byl uskutečněn, je-li to pravda, jeden z největších činů, které dějiny lidstva mají.

Boží se stalo lidským a po všechny generace posouvalo práci člověka k podivné nesmrtelnosti.

Héfaistos pochopil velikost a jedinečnost tohoto daru a podle Homéra naučil spolu s Athénou lidi řemeslům a umění … i lásce, protože mimo jiné vykoval Amorův šípů.

Chtělo by se říct, opusťme tento dávný čas a pojďme za příběhem. Ale jak opustit čas, který je všude kolem nás? A hlavně, který čas opustit, když každá maličkost má ten svůj. Jen jí změřitelný. Neznáme velikost jeho vteřin, hodin ani dnů.

Náš čas, ten zdánlivě krátký, vymezený narozením a smrtí, má ale jednu přednost. Je to přednost vnímání a pochopení všeho kolem nás.