V médiích se řízeně objevují příběhy, jejichž snahou je vyvolat v očích občanů České republiky pocit viny a nutnosti údajné solidarity. Tentokrát s imigranty. Ve skutečnosti jde o další přípravu půdy pro čerpání veřejných peněz. Státní moc nechce odpovědět do Bruselu skutečné NE. Výměnou se těší na příjem evropských dotací na boj proti imigraci, který však se skutečným bojem nemá nic společného. Nesoustřeďuje se na okamžité vojenské přerušení cest z Afriky a Blízkého východu do Evropy a na skutečnou ochranu hranic Schengenu, ale na starost o sociálně a kulturně zcela nekompatibilní nelegálně příchozí imigranty z těchto oblastí. Lidskoprávní organizace se pak téměř abstinenčně třesou na to, že si opět líznou a prokážou údajnou prospěšnost své existence za cizí peníze.
Úvodní citace je z rozhovoru (celý zde) s mluvčí cizinecké policie. Na otázku ohledně projevů nespokojenosti v zařízení pro imigranty odpověděla: „Nestává se, že by cizinci běžně vytrhávali branky a snažili se překonat vnější oplocení, jako ve čtvrtek a v pátek. Běžné je, že drží hladovky, sebepoškozují se, své vlastní děti berou jako rukojmí a pokoušejí se o demonstrativní sebevraždy. Zkrátka se snaží jakýmkoliv způsobem zmařit svou deportaci. Řezání se, ubližování si, to někdy opravdu dosáhlo takové intenzity, že nebýt úspěšných oživovacích pokusů, tak ten člověk zemřel. Naštěstí k úmrtí nikdy nakonec nedošlo a naši policisté byli několikrát oceněni za záchranu života.“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV