Mám takovou deformaci. Když někdo jásá, že je něco fajn a v médiích mi novináři, uhnízdění na výplatních páskách dotačních agentur, sdělují, že to bude přínos pro všechny, vždy mě napadne jediná otázka. Kdo to zaplatí a kolik to bude stát? Jakmile zjistím, že jde o projekt veřejný, odpověď na otázku kdo je vyřešená. Zbývá otázka kolik. Kolik tentokrát.
Z informací o projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 lze vyčíst: „V roce 2015 vás Plzeň zve na více než 600 akcí. Divadlo, koncerty, výstavy, akce ve veřejném prostoru, umělecké intervence. Ale je tu jedna důležitá věc: jak se říká, „kultura je víc“. Evropské hlavní město kultury je projekt, který je víc než festival, víc než prezentace umělců, víc než jednorázové oživení města, víc než reklamní prostor pro sponzory. Je to projekt, který má sílu změnit vnímání Plzně, vnímání role kultury, stát se milníkem ve vývoji města.“ Hodně zajímavých sdělení, zvyšujících sázky na dotační výhru. Kombinace zaručených slov, jako například „umělecká intervence“, „veřejný prostor“, „důležitá věc“, „oživení města“, nebo když má něco „sílu změnit vnímání“, případně je „milníkem“, je v kombinaci s absolutním trumfem v podobě „kultura je víc“ klíčem k veřejné pokladně. Další kapitola v nekonečné knize o kapitalizaci zisků a socializaci ztrát.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: František Matějka