Návrhy řešení aktuálně uměle vyvolaného problému ghett jsou součástí principu páchání dobra. Tak například přišli nějací lidé a chtěli vymýtit války, aby se všichni měli dobře a zavládl mír. Nezdařilo se a války jsou dál. Paradoxem stavu je fakt, že za nové válečné konflikty mohou ti, kteří mají míru plnou hubu. Takový stav trvá tisíce let. Přišli další a chtěli vymýtit nemoci, aby lidé neumírali. Jedny nemoci vymizely, nové přicházejí navzdory úsilí. Tisíce let například upalovali a masakrovali nevěřící, další pak totéž dělali věřícím. V cokoli, to je jedno. Oba tábory přežily dodnes. Miliony let se střídala období sucha a deště, větru i bezvětří, chladna s teplem. Přišli nějací lidé a začali s tím bojovat. Výsledkem je opětovné a nadmíru stabilní střídání období sucha a deště, větru a bezvětří, a navzdory vynaloženému úsilí některých lidí i chladna s teplem. Tisíce let byli lidé bohatí a chudí, zdraví a nemocní, chytří a hloupí, pracovití a líní, sečtělí a knihou nepolíbení, přející a závistiví, silní a slabí, hodní i hajzlové. Je to normální. Status quo existence člověka na planetě Zemi. A tisíce let také lidé bydleli na různých místech podle toho, co si mohli dovolit, nebo kde chtěli žít, byť mnohdy k údivu ostatních.

Ghetta ve své podstatě tak, jak je chápeme i dnes, existovala po celou dobu vývoje lidstva. Byla přirozenou součástí života lidí ve skupině. Pak přišel zase někdo z party těch, co bojují za povinné dobro pro všechny, a začal ghetta označovat za nehodné existence dnešní společnosti. Jako balzám na duši v tom falešném boji mi zněla slova Josefa Fliťara z tzv. vyloučené lokality v obci Straškov, kterého se to sakra týká, jako reakce na otázku ve věci možného přestěhování do vsi, které odmítá: „Jsme tu doma, ne? Já už tu jsem šestnáct let. Moje děti tady všechny vyrostly.“