V některých případech nejde o chybu z nevědomosti či nedbalosti, ale o účelové obcházení zákona, hraničící s trestnou činností. Jenže kde není žalobce, není soudce.

Každý rok udělují různé státní instituce jiným státním institucím stovky pokut v řádech desítek milionů korun. Špatně vypsaná výběrová řízení, blbě vedené účetnictví, chybně vykázané dotace, špatné zacházení s osobními údaji v rozporu se zákonem, neúčelné vynakládání prostředků ze státního rozpočtu, špatná inventarizace jim svěřeného majetku... Když cokoli z toho udělá soukromý podnik nebo živnostník, nesou do poslední koruny finanční postih na svých zádech, a když mají smůlu, dají si je policisté, státní zástupci a soudci k večeři. Když totéž udělá státní zaměstnanec, kterého si platíme ze svých daní, zaplatíme za jeho chybu opět ze svých daní. Říkám tomu občanský duševní a finanční masochismus.