A to přesto, že za to, že na svých  polích pěstuje řepku, firmy, jejichž je stoprocentním vlastníkem, obdržely na svoji činnost dotace z kapes daňových poplatníků  dosahující částky plus mínus 3,5 miliardy korun. Dám ruku do ohně, že on by jiné firmě, za stejně nevýhodných podmínek,  rok co rok stejnou částku  nedával. Pouhým vydělením 3,5 miliardy korun z dotací zaokrouhleným počtem 30 tisíců jeho zaměstnanců lze zjistit, že na každého dostává od státu ročně 116 tisíc korun. Jsem divný když mám pocit, že by mediálně zbožšťovaný tahoun národní ekonomiky měl dańově vypadat jinak? Kdyby stát stejnou částku  na každého zaměstnance dával  např. i ČNB, pak bych od ní (neboť guvernér Singer ušetřené prostředky z mé mzdy, místo toho, aby se státotvorně v zájmu nezvyšování počtu nezaměstnaných vzdala bankovní rada  např. flotily luxusních aut a jiných benefitů, použije na pokrytí ztrát z minulých období a státu do jeho rozpočtu nic nedá, neboť ČNB nedisponuje volným zůstatkem zisku) na konci roku 2013 výpověď nedostal a ČNB by Úřadu práce a státní kase nezvětšovala řady jeho klientů.