"Slovutná" trojice (uvozovky jsou vyjádřením mého postoje, že je za ekonomické "Blanické rytíře" v žádném případě nepovažuji) ekonomů se opět snažila nalézt odpovědět na otázku, jak se z ekonomické krize dostat co nejdříve ven.
Opět padaly recepty připomínající vaření dortu pejskem a kočičkou, ze kterých jako sláma z bot koukala snaha vnutit divákům názor, že hlavní příčinou naší krize jsou špatní politici. Samozřejmě, že dokonalí nejsou, ale považoval bych za státotvorně sebevražedné, kdyby občané rezignovali na své demokratické právo volebním hlasem rozhodovat o tom, jaké politicko-sociální myšlenky budou řídit chod našeho státu. Svěřit stát formou pracovního úvazku do rukou soudobým manažerům odkojených neviditelnou rukou trhu bych považoval za nejhorší možnost, k jaké by mohlo dojít.
Nedávno jsem měl tu čest strávit o samotě čas s jedním významným ekonomem a dodnes nedokáži pochopit, jak tento nepochybně vzdělaný člověk může zastávat názor, že jsou zaplať pánu Bohu pryč ty časy, kdy bylo nutné za vším vidět člověka. Jsem totiž skálopevně přesvědčen, že je naše ekonomická a společenská situace neutěšená právě proto, že se tímto smysluplným heslem mnozí političtí, ale i ekonomičtí (manažerští) lídři (jen proto,aby nebyli jako oni) neřídí.
Mám podle mne oprávněný pocit, neboť počty pracovních míst klesají, že dnešním měřítkem manažerské a ekonomické erudice není schopnost jedince XYZ vytvářet pracovní místa, ale právě naopak schopnost co nejvíc lidí v tichosti - což je v době hluchých odborových špiček velmi snadné - o práci připravit. Konec konců i ministři Rusnokovy vlády si okamžitě a co nejhlasitěji natřásali peří slibem, že sníží náklady (zruší pracovní místa) ve svých rezortech, čímž občanům vnucují názor, že to jsou úřednická místa, která stojí za špatnými čísly jejich rezortů. Pravda je však úplně jinde a dobře ji, byť notně diplomaticky, popsal právě doktor Baxa.
Ten několikrát moudrým, co umí číst mezi řádky, napověděl, že se u nás přijímaly a stále přijímají právní normy, které sice na prvním místě nevidí v tom dobrém slova smyslu člověka, ale co nejsnadnější rabování veřejných prostředků ve prospěch úzké skupiny našich VIP spoluobčanů. A právě tyto vyrabované prostředky, které nám chybí na vytváření pracovních míst, tvoří náš státní dluh. V žádném případě ho netvoří výdaje na zdravotnictví, školství, sociální politiku a důchody, byť nám je to ekonomickými mušketýry podsouváno, neboť ani Jahn, ani Sedláček či Kudrna nepřiznali, že si na zlodějny kupodivu oficiálně nepůjčujeme, jinak by Kalousek přeci nečekal, dají-li mu medaili, neboť ta se ve světě dostává jen a jen za ořezávání sociálních výdajů. Nepřiznali, že z nich účetním trikem už dvacet roků vytváříme tu část výdajů, na kterou si stát vydělá, a o to hlasitěji je nám vnucováno, že jestli si na něco nevyděláme, tak to jsou právě výdaje, které jsem o pár řádek vyjmenoval. Těm, co mi nevěří, dám aktuální polopatický příklad.
Ministři Nečasovy vlády furiantsky vyplatili svým věrným stovky miliónů korun. Doprovodil to někdo z jejich nástupců tvrzením, že si na tyhle legální zlodějny budeme muset vydat zvláštní emisi státních dluhopisů? Ani náhodou. Na podobné lumpárny a na mnoho dalších přeci poplatník stále ještě vydělá. Nevydělá jen na zdravotní péči, na důchody, na kvalitní silnice, na kvalitní chodníky, na dostatečný počet represivních složek, na dostatečný počet školek, na levné domovy důchodců, na čistý vzduch, na...
Ale abych nezapomněl. S těmi nesmysly to Baxa nebyl...
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
