Zemanovi právo hodnotit předsedy vlád neberu. Sám to dělám. Například jeho vládní předsednictví se mi nezamlouvalo. Podat si mírovou ruku s Klausem nad dohodou smluvně opozičního ovládání chodu státu se všemi možnými negativními ekonomickými důsledky, které skutečně nastaly, jsem po té, co před volbami v roce 1998 panoval mezi ODS a ČSSD ostrý ideový spor, považoval právě u Zemana za latentní projev slabosti v dodržování zásad, přesněji řečeno, předvolebních slibů.

 

Možná jsem naivní, ale schopnost vládnout (ovládat) ve smyslu prostého získání moci, obzvlášť za cenu, že si podám ruku s úhlavním ideovým nepřítelem, považuji za mimořádnou slabost, byť  měl v té době dotyčný ještě muskulaturu zdravého těžkého atleta a bezohledně ostré lokty. Proto bych dnes, veden Zemanovým mustrem, prohlásil: "Pokud jde o Miloše Zemana, tak to byl sice v kontextu plnění svých předvolebních slibů slabý premiér, na druhou stranu, alespoň nekradl, alespoň doufám, že nekradl."