František Táborský: Kde je strop úrokových sazeb?

28. 5. 2018 20:14

Se začátkem zvyšování úrokových sazeb americké centrální banky se objevily debaty, kam až sazby půjdou a jaká je jejich tzv. rovnovážná hodnota.

František Táborský: Kde je strop úrokových sazeb?
Foto: pixabay.com
Popisek: Newyorská Wall Street

Fed v březnu pošesté utáhnul svou měnovou politiku a červnu se k tomu chystá znovu. Kde je tedy konec „normalizace“ měnové politiky? Členové měnového výboru FOMC jsou v každé nové prognóze banky dotazovány na jejich pocitovou rovnovážnou hodnotu úrokových sazeb, z kterých mediánová hodnota pak indikuje očekávání celého výboru. Tato hodnota se od roku 2012 snížila o téměř dva procentní body a v současnosti je něco málo pod 3 procenta.

Tomuto tématu se v americké centrální bance dlouhodobě věnuje J. Williams, prezident newyorské pobočky. Ve svém nedávném projevu zdůvodňuje strmý pokles rovnovážné úrokové sazby demografickým vývojem, poklesem produktivity a vyšší averzí vůči riziku na trhu. Demografický trend stárnutí populace snižuje pracovní sílu ekonomiky a tlačí populací k vytváření větších úspor na stáří. Růst produktivity práce v průběhu poslední krize významně poklesl a současný trend nejeví známky návratu na předkrizové úrovně. Zároveň po krizi vzrostla poptávka po bezpečných aktivech na trhu a v kombinaci s nekonvenčním nástrojem kvantitativního uvolňování způsobila snížení rovnovážné sazby i výnosů státních dluhopisů. Demografický vývoj se jen tak nezvrátí, ale růst produktivity práce a hodnota rovnovážných tržních úrokových sazeb by se mohly opět vzmoct s postupující obnovou ekonomiky, pokud tedy do té doby nepřijde další krize. A vzhledem k tomu, že se Spojené státy dostávají do druhé nejdelší expanze v historii, je tento scénář velmi pravděpodobný.

Podobná diskuze probíhá i v České republice. Česká národní banka dlouhodobě ve svých modelech počítá s rovnovážnou hodnotou krátkodobých úrokových sazeb 3 %. Nicméně bankovní rada v záznamu z jednání z konce září minulého roku uvádí, že „… výše rovnovážné úrokové sazby je nejistá, pro tříměsíční PRIBOR se však nachází v intervalu 2,5 % až 3 %“. Diskutován byl také předpokládaný vývoj rozpětí mezi uvedenou tříměsíční tržní sazbou a dvoutýdenní repo sazbou ČNB se závěrem, že se toto rozpětí bude pravděpodobně dále mírně snižovat k dlouhodobým hladinám v rozmezí 0,1 až 0,2 procentního bodu.

Finanční krize v roce 2008 změnila mnohé včetně fungování samotné měnové politiky. Pravděpodobně se už nikdy nedočkáme vysokých dvouciferných hodnot repo sazby, jako tomu bylo v devadesátých letech. Centrální banky dnes disponují novými nástroji jako je např. makroobezřetnostní politika, díky kterým se mohou vyhnout plošným dopadům zvyšování úrokových sazeb. Nic to ale nemění na faktu, že sazby půjdou nahoru tak jako tak. Ke třem procentům má ČNB ještě daleko a možnost vytvořit si manévrovací prostor do nadcházející krize se pomalu snižuje. V současnosti centrální bance však nahrává výrazně slabší koruna, která tak otevírá prostor pro neplánované zvýšení sazeb už v srpnu, tak jak s tím počítá naše prognóza.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nářez Martina Kollera k 17. listopadu: Svědectví z místa. Jak to bylo. Naštve komunisty, Rusy, „havlisty“ a vlastně úplně všechny

16:22 Nářez Martina Kollera k 17. listopadu: Svědectví z místa. Jak to bylo. Naštve komunisty, Rusy, „havlisty“ a vlastně úplně všechny

ROZBOUŘENÝ SVĚT MARTINA KOLLERA Pokud dnes někdo kritizuje pracovníky z tehdejšího Prognostického ús…