Fed v březnu pošesté utáhnul svou měnovou politiku a červnu se k tomu chystá znovu. Kde je tedy konec „normalizace“ měnové politiky? Členové měnového výboru FOMC jsou v každé nové prognóze banky dotazovány na jejich pocitovou rovnovážnou hodnotu úrokových sazeb, z kterých mediánová hodnota pak indikuje očekávání celého výboru. Tato hodnota se od roku 2012 snížila o téměř dva procentní body a v současnosti je něco málo pod 3 procenta.

Tomuto tématu se v americké centrální bance dlouhodobě věnuje J. Williams, prezident newyorské pobočky. Ve svém nedávném projevu zdůvodňuje strmý pokles rovnovážné úrokové sazby demografickým vývojem, poklesem produktivity a vyšší averzí vůči riziku na trhu. Demografický trend stárnutí populace snižuje pracovní sílu ekonomiky a tlačí populací k vytváření větších úspor na stáří. Růst produktivity práce v průběhu poslední krize významně poklesl a současný trend nejeví známky návratu na předkrizové úrovně. Zároveň po krizi vzrostla poptávka po bezpečných aktivech na trhu a v kombinaci s nekonvenčním nástrojem kvantitativního uvolňování způsobila snížení rovnovážné sazby i výnosů státních dluhopisů. Demografický vývoj se jen tak nezvrátí, ale růst produktivity práce a hodnota rovnovážných tržních úrokových sazeb by se mohly opět vzmoct s postupující obnovou ekonomiky, pokud tedy do té doby nepřijde další krize. A vzhledem k tomu, že se Spojené státy dostávají do druhé nejdelší expanze v historii, je tento scénář velmi pravděpodobný.