Proces se zabýval jen 6 konkrétními atentáty v Jeruzalémě v letech 2002 až 2004, při nichž zahynulo 33 lidí a přes 450 dalších bylo zraněno; celkem si druhá intifáda vyžádala přes 1000 izraelských životů.
Mezi oběťmi a raněnými byli i držitelé amerického občanství, kteří teď požadovali odškodné ve výši 350 milionů dolarů, přestože pachatelé a strůjci útoků byli odsouzeni izraelskými soudy.
Žádat náhradu za újmu způsobenou teroristickým útokem v zahraničí Američanům umožňuje takzvaný Protiteroristický zákon, který rovněž dovoluje, aby se výše odškodného ztrojnásobila. Oběti tak mohou nakonec získat až 655 milionů dolarů.
Obhajoba Palestinců tvrdila, že neexistují žádné důkazy, že by jejich vedení útoky podporovalo či organizovalo.
Obžaloba však předložila interní dokumenty palestinské samosprávy, z nichž vyplývá, že samospráva atentáty připravovala a financovala, a dokonce dodnes vyplácí renty jejich pachatelům v izraelských věznicích a jejich rodinám, stejně jako příbuzným atentátníků, kteří při činu zahynuli.
Obžaloba prokázala, že výplaty nařídil Jásir Arafat.
Současný předseda samosprávy Mahmúd Abbás sice násilnosti veřejně odmítá, ale zároveň k nim podněcuje protiizraelskou propagandou, oslavováním atentátníků jako „mučedníků“ a vyplácením rent stovkám teroristů – samospráva má na to dokonce speciální „ministerstvo pro záležitosti vězňů“.
Verdikt bude zřejmě mít řadu důsledků. Může například ovlivnit americký soudní proces proti Arabské bance, v němž požaduje odškodnění na 300 obětí útoků, které za druhé intifády provedl palestinský Hamás.
Arabská banka i palestinská samospráva s OOP se dlouho snažily procesy zmařit tvrzením, že americké soudy nemají jurisdikci takové případy soudit, ale padlo rozhodnutí, že podle protiteroristického zákona mají.
V září soud vynesl verdikt, že Arabská banka s Hamásem vědomě obchodovala, a tudíž financovala terorismus, a v květnu má být určena výše odškodného.
Rovněž bude obnoven soudní proces, v němž americké oběti palestinských útoků žádají odškodné po britské Národní westminsterské bance – posílala peníze palestinské organizaci Interpal, kterou Spojené státy v roce 2003 prohlásily za teroristickou.
Pondělní verdikt může mít negativní dopad i na postavení Palestinců u haagského tribunálu a mezinárodní podporu jejich tamější žalobě proti izraelským politikům, velitelům a vojákům kvůli údajným válečným zločinům během loňské války v pásmu Gazy.
Samospráva vždycky tvrdila, že za intifády prováděl teroristické činy jen Hamás, ale americký soud nyní potvrdil, že terorismus byl oficiální politikou palestinského vedení, které jej plánovalo a financovalo.
Očekává se, že samospráva a OOP se proti rozsudku odvolají. Pokud by palestinské vedení skutečně muselo obětem zaplatit, byla by to další rána v jeho katastrofální finanční situaci.
Deficit samosprávy letos překročí dvě miliardy dolarů a izraelská vláda jí navíc v odvetě za žalobu v Haagu v únoru nevyplatila asi 140 milionů dolarů z výnosů z cel a daní, které pro ni vybírá, a zřejmě je nevyplatí ani v březnu.
Právní zástupkyně amerických obětí, ředitelka izraelské nevládní organizace Šurat HaDin Nicana Daršan-Lajtner, ovšem poznamenala, že když má samospráva dost peněz na renty vězněných teroristů, má je i na odškodnění jejich obětí.
Izraelská vláda, která se na soudním procesu nijak nepodílela, verdikt uvítala. Podle ministra zahraničí Avigdora Libermana ukázal „to, co se všeobecně ví, ale mnoho lidí na světě vědět nechce“.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
