Hynek Roubík: Má smysl obchodovat s chudými zeměmi?

23.03.2014 16:17 | Zprávy

Globalizace úzce ovlivňuje mezinárodní obchod, a nepřímo tak nás všechny. Nové možnosti a příležitosti vyvstávají pro ty, kteří mají kapitál, ale zároveň negativně působí na ty, kterým se kapitálu nedostává.

Hynek Roubík: Má smysl obchodovat s chudými zeměmi?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Například Afrika se nyní rozvíjí a chudých ubývá, ale dle údajů Světové banky z roku 2010 žije ve světě stále asi 1,4 miliardy lidí, kteří musí vystačit s méně než $1,25 na den, což je mezinárodně uznáváno jako hranice extrémní chudoby. Vhodné je také zmínit, že v rozvojových zemích trpí až čtvrtina dětí do věku pěti let podvýživou. Jednou z příčin chudoby ve světě je nastavení mezinárodního obchodu. Podle rozvojové organizace Oxfam profitují z mezinárodního obchodu z 97 % bohaté země a pouze zbylé 3% jdou do zemí Globálního Jihu. Je ale důležité si uvědomit, že je mnohem důležitější podporovat rozvojové země, než země relativně rozvinuté. Jak říká Francois Burguignon (hlavní ekonom Světové banky) ty středně příjmové země mají již vlastní cestu, jak omezit a bojovat s chudobou. Je zásadní nenechat část světa na vedlejší koleji pokulhávat za rozvinutým zbytkem. Když v místě chybí rozvoj, vede to ke konfliktu. Dle středního scénáře UN Population Division bude na africkém kontinentě v roce 2050 přibližně dvě miliardy lidí a je pravděpodobné, že pokud nedojde k nějakému zásadnímu zvratu, tak většina chudých lidí bude koncentrována právě v oblasti Afriky. Proto je obchod a větší otevření trhu s rozvojovými zeměmi důležitým aspektem, protože pokud by se měl dále prohlubovat rozdíl mezi zeměmi Globálního Severu a zeměmi Globálního Jihu, tak by to pravděpodobně mohlo vyústit ve vyhrocenější konflikty.

Je důležité si uvědomit, že podpora rozvojových zemí není otázkou charity, ale také to není jen otázkou vyřešení a vymýcení chudoby ve světě, nýbrž se jedná také o politicko-ekonomickou otázku, jak předejít konfliktům v budoucnosti. V roce 1992 byl na Summitu OSN o udržitelném rozvoji v brazilském Rio de Janeiru přijat zásadní dokument Agenda 21 (mimochodem díky tomuto summitu se dostala definice udržitelného rozvoje do širokého povědomí). Agenda 21 stanovuje konkrétní kroky k prosazování udržitelného rozvoje jako základu budoucího života na naší planetě, integruje hlavní tři pilíře udržitelného rozvoje: ekonomický, sociální a ekologický a dává je do rovnováhy. Tyto tři pilíře jsou na sobě totiž závislé a jsou to esenciálními prvky dlouhodobého rozvoje. Základní kroky pro naplňování agendy 21 jsou obsaženy v akčním plánu OSN.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Garanti bezpečnosti

Tvrdíte, že NATO a EU jsou pro nás garantem bezpečnosti. NATO ano, ale jakým garantem bezpečnosti je EU? V čem? Jak?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Halík: Když mě vzali za vojáka...

15:57 Jiří Halík: Když mě vzali za vojáka...

Písničkář Jarek Nohavaca napsal: Když mě brali za vojáka, stříhali mě dohola, vypadal jsem jako blbe…