Hynek Roubík: Má smysl obchodovat s chudými zeměmi?

23.03.2014 16:17

Globalizace úzce ovlivňuje mezinárodní obchod, a nepřímo tak nás všechny. Nové možnosti a příležitosti vyvstávají pro ty, kteří mají kapitál, ale zároveň negativně působí na ty, kterým se kapitálu nedostává.

Hynek Roubík: Má smysl obchodovat s chudými zeměmi?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Například Afrika se nyní rozvíjí a chudých ubývá, ale dle údajů Světové banky z roku 2010 žije ve světě stále asi 1,4 miliardy lidí, kteří musí vystačit s méně než $1,25 na den, což je mezinárodně uznáváno jako hranice extrémní chudoby. Vhodné je také zmínit, že v rozvojových zemích trpí až čtvrtina dětí do věku pěti let podvýživou. Jednou z příčin chudoby ve světě je nastavení mezinárodního obchodu. Podle rozvojové organizace Oxfam profitují z mezinárodního obchodu z 97 % bohaté země a pouze zbylé 3% jdou do zemí Globálního Jihu. Je ale důležité si uvědomit, že je mnohem důležitější podporovat rozvojové země, než země relativně rozvinuté. Jak říká Francois Burguignon (hlavní ekonom Světové banky) ty středně příjmové země mají již vlastní cestu, jak omezit a bojovat s chudobou. Je zásadní nenechat část světa na vedlejší koleji pokulhávat za rozvinutým zbytkem. Když v místě chybí rozvoj, vede to ke konfliktu. Dle středního scénáře UN Population Division bude na africkém kontinentě v roce 2050 přibližně dvě miliardy lidí a je pravděpodobné, že pokud nedojde k nějakému zásadnímu zvratu, tak většina chudých lidí bude koncentrována právě v oblasti Afriky. Proto je obchod a větší otevření trhu s rozvojovými zeměmi důležitým aspektem, protože pokud by se měl dále prohlubovat rozdíl mezi zeměmi Globálního Severu a zeměmi Globálního Jihu, tak by to pravděpodobně mohlo vyústit ve vyhrocenější konflikty.

Je důležité si uvědomit, že podpora rozvojových zemí není otázkou charity, ale také to není jen otázkou vyřešení a vymýcení chudoby ve světě, nýbrž se jedná také o politicko-ekonomickou otázku, jak předejít konfliktům v budoucnosti. V roce 1992 byl na Summitu OSN o udržitelném rozvoji v brazilském Rio de Janeiru přijat zásadní dokument Agenda 21 (mimochodem díky tomuto summitu se dostala definice udržitelného rozvoje do širokého povědomí). Agenda 21 stanovuje konkrétní kroky k prosazování udržitelného rozvoje jako základu budoucího života na naší planetě, integruje hlavní tři pilíře udržitelného rozvoje: ekonomický, sociální a ekologický a dává je do rovnováhy. Tyto tři pilíře jsou na sobě totiž závislé a jsou to esenciálními prvky dlouhodobého rozvoje. Základní kroky pro naplňování agendy 21 jsou obsaženy v akčním plánu OSN.

Dalším zásadním prvkem jsou MDG (Millenium Development Goals) respektive Rozvojové cíle tisíciletí, které deklarovalo společně 189 členských států OSN, Švýcarsko a Vatikán. Jedná se o  program, který má vést k odstranění největších problémů rozvojového světa definovaných v osmi základních cílech (odstranit extrémní chudobu a hlad, dosáhnout základního vzdělání pro všechny, prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti, snížit dětskou úmrtnost, zlepšit zdraví matek, bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi, vytvořit světové partnerství pro obchod a zajistit trvale udržitelný rozvoj životního prostředí) do roku 2015.

Proto je důležité, aby se všechny kontinenty dále rozvíjely a to zejména zevnitř, od základů a hlavně skrze obchod a vzdělávání. Pokud rozvinuté země nebudou více otevřené obchodu s nízkopříjmovými zeměmi a dovozu produktů, pak regionální rozvoj nikdy nebude dostatečný. Je nutné se otevřít exportu z rozvojových zemí, usnadnit jim zpracování produktů a pomoci jim tyto zpracované produkty exportovat, jedině tak se můžeme přiblížit světové rovnováze. Jednou z cest je i spravedlivý obchod (tkzv. Fair trade), který usiluje o pomoc producentům v zemích globálního jihu. Zaměřuje se na spravedlivý export z těchto zemí do rozvinutých zemí globálního severu, jedná se zejména o produkty jako banány, kakao, kávu, bavlnu, čaj a cukr. Dlouhodobým cílem je pomoci marginalizovaným producentům a zaměstnancům dosáhnout větší ekonomické soběstačnosti a stability. Fair trade je v souladu se všemi výše zmíněnými prvky v agendě 21 i v MDG. Tento spravedlivý obchod zlepšuje životní podmínky znevýhodněných producentů zlepšením jejich přístupu na trh a poskytnutím spravedlivých cen za výrobky a tím zajištění kontinuity obchodních vztahů vedoucí k všeobecné spokojenosti.

Za BeFair na ČZU
Hynek Roubík

BeFair na ČZU je studentská organizace zabývající se globální rozvojovou problematikou. Její snahou je zvyšování povědomí o produktech vytvořených za důstojných podmínek formou happeningů, přednášek, výstav, publikační činností a dalšími aktivitami. BeFair na ČZU podporuje produkci a produkty pěstované/vytvářené v důstojných podmínkách v zemích globálního Jihu, tak i na lokální produkci v zemích globálního Severu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Tisková zpráva

Opravdu máte čisté svědomí?

Dobrý den, opravdu vám přijde OK přijít k titulům tím, že publikujete v podezřelých časopisech nebo v těch, v jejichž vedení jste sám seděl? To vám přijde v pořádku? Dosud jste na mě působil jako morální autorita, ale teď už si to o vás nemyslím

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Vraždit politické odpůrce je tak snadné!

13:04 Petr Hampl: Vraždit politické odpůrce je tak snadné!

Denní glosy Petra Hampla.