Máme registrovaných (více či méně aktivních) něco přes 230 politických stran a hnutí, z nichž mnohé budou usilovat o hlas voliče. Někdo bude úspěšný, někdo méně. Jde skutečně o snahu těchto „adeptů“ o blaho národa, nás občanů? Nebo se máme obávat, že se jedná o „podnikatelské projekty s názvem POLITIKA“ s úmyslem sáhnout si na peníze, které by jinak mnozí z nich nevydělali vlastní práci, protože vlastně nic pořádného neumí. A k různým dotacím se asi nemohou dostat a přes politiku je to nejlepší a nejjednodušší cesta.

Ročně nás stojí půl miliardy korun financování činnosti politických stran a hnutí. Z velkého počtu „uchazečů“ si sáhlo sedmnáct stran a hnutí na veřejné peníze. O mnohých jsme později vůbec neslyšeli, natož aby upozorňovali na nedostatky ve vládnutí těch úspěšných a u zjištěných chyb žádali nápravu. U těchto „výkuků“ prostě vyšel „podnikatelský politický projekt“ a s tím spojené nemalé financování. 

Ti, kteří patří mezi těch sedmnáct vyvolených, vlastně zvolených, si mohou mnout ruce. Náš volební systém jim umožňuje několika leté „žití“ bez starosti, zda se řada občanů ocitne v chudobě, ať již energetické, či ekonomické. Jich se to vlastně ani moc netýká. Nemusí se obávat, že občané, rozdrobení do stovek stran a hnutí by došli k jednotnému postupu. A hlas volajících nejen po vymahatelnosti práva a spravedlnosti, tak bude i nadále zaznívat v různých tónech, ale nikdy z toho nebude symfonie, která by mohla vyznít v jednotě a nastolit změnu, po které již většina občanů volá.