Nešlo zřejmě primárně o politickou iniciativu prezidenta Trumpa, spíše šlo o výraz chuti vojenské části ministerstva obrany a zahraničních věcí USA „si zaválčit“ a hrát aktivnější úlohu i ve vnitřní politice.

Prezidenta Trumpa čekají v letošním roce prezidentské volby. Svým voličům slíbil, že ukončí intervencionistickou politiku Obamy a Bushe ml. Rozhodnutí uskutečnit atentát na oblíbeného a schopného generála pravidelné iránské armády – ikony Iránu - a riskovat tím zásadní destabilizaci v regionu, nemůže být v zájmu Trumpovy voličské skupiny, protože bude v předvolební kampani použito proti němu. I proto usuzujeme, že rozhodnutí bylo zájmem amerických vojenských kruhů a neokonů.

Je zcela evidentní, že útok na generála Sulejmáního byl (svým způsobem) v zájmu současného Izraele. Vedle tradičního vyhroceného nepřátelství obou zemí vstupují do hry i momentální problémy izraelské politiky. Zvýšení napětí na Blízkém východě může pomoci Netanyahuovi v nadcházejících volbách a odvádí pozornost od jeho osobních politických problémů.  Úzké kontakty izraelského premiéra na amerického prezidenta (zejména skrze Trumpova zetě Kushnera) jsou známé. I způsob likvidace generála Sulejmáního  připomíná tvrdé izraelské metody odstraňování nepřátel.