Proč až tak pozdě?
Mohli by přece jít k policii mnohem dřív. V některých afrických státech (např. Pobřeží Slonoviny, Srí Lanka, Uganda, Kolumbie, ale i Afghánistán) verbují povstalci, případně unášejí do svých komand, chlapce a dívky již od 16 let. Počet dětských vojáků se odhaduje na 300.000.
Za dětského vojáka je považována osoba mladší 18 let, která je součástí ozbrojených sil nebo ozbrojených jednotek o jakékoliv velikosti. Za dětské vojáky jsou považovány jak chlapci, tak dívky, v ozbrojených skupinách slouží jako doručovatelé zpráv, živé štíty, vyzvědači, sluhové či nosiči břemen, ale často i bojují se zbraní v ruce.
Děti jsou ve většině případů součástí ozbrojených skupin, jejichž cílem je boj proti oficiální vládě, odlišným etnikům či dalším ozbrojeným skupinám. Částečnou výjimku tvoří například Demokratická republika Kongo, Barma (Myanmar) nebo Čad, kde jsou nezletilí rekrutováni i do pravidelné armády státu.
Tak se máme aspoň kde poučit. Od roku 16993 počet policistů trvale stoupá. V roce 2017 byl celkový počet policistů přes 40.000. Nebude daleko od pravdy, že držíme smutný rekord v přepočtu policistů na jednoho obyvatele. Mezinárodní srovnání dokládá, že už nyní patří v Evropě k zemím s vysokým počtem policistů.
Na jednoho policistu v tuzemsku připadá asi 258 obyvatel. V Německu to bylo v roce 2012 329 obyvatel, v Polsku pak 395.
Vysoký počet policistů bývá zdůvodňován rostoucím extremismem a teroristickými činy. Dokument Rozvoj Policie ČR 2016 – 2020 např. upozorňuje například na „zvýšený nárůst terorismu a extremismu, doprovázený nepokoji, jež významným způsobem narušují vnitřní bezpečnost.“
To ale statistiky nepotvrzují. Útoky, které lze označit za teroristické, jsou na českém území zcela výjimečné, dalo by se říci ojedinělé.
Tak koho by měli ti dětští policajti vlastně hlídat?
Ivan Bednář
autor: PV