Útlý svazek s neotřelou obálkou momentky na ulici líbajících se bisexuálů, kdy člověk neví, kdo je kluka a kdo holka, na které nevěřícně civí kolemjdoucí stařenka, z dílny doayena pražských fotografů Františka Dostála, uvádí Jírovec v předmluvě několika vysvětlujícími odstavci, jak a proč knížku napsal. Autor těchto řádků považuje za nutné citovat poslední tři řádky:

„Jan Werich kdysi v rozhovoru řekl, že píše pohádku, vlastně spíše povídku, která je „pohádkou jen do určité doby, a pak se změní ve skutečnost“. To je případ mnoha textů v této knize.“

Na šedesát stran textu, šestatřicet pohádek

O jejich tématu napoví již jen pouhý pohled do obsahu. Pohádka o disidentech, Pohádka pro náš lid, Pohádka o lži a nenávisti…O ztopořených politicích, O lidském hnoji nebo třeba O hrdinovi neboli: Máme Vystrčila, ó my se máme nebo v neposlední řadě O pšouku shora.