Jak se novináři dozvěděli na tiskové konferenci k této příležitosti v literární kavárně Božská lavice v centru Prahy, vznik Umělecké besedy se datuje dva roky po vyhlášení nové ústavy C. a K. monarchie císařem Františkem Josefem v únoru 1861. Vlastenectví a obrozenectví v závanu čerstvého politického proudu po letech tlumení češství v zemích Koruny české dalo rozkvést do té doby nemyslitelným organizacím a spolkům, jakými byly kupříkladu Sokol, Hlahol či Sbor pro zřízení Národního divadla, a především Umělecké besedy, která se záhy stala nejvýznamnějším uměleckým spolkem v Čechách.

V umění volnost

Ve jmenované Božské lavici, kde se pořádají jak komorní koncerty, tak i výstavy výtvarného umění a literární středy s autorským čtením při sklence výborného vína, přivítal žurnalisty současný starosta Umělecké besedy Richard Drury i vedoucí tří odborů – literárního, výtvarného a hudebního, ve kterých se pod heslem V umění volnost a v duchu svobodomyslné tolerance sdružily v roce 1863 přední osobnosti české kultury v čele s Bedřichem Smetanou, Josefem Mánesem, Jaromírem Erbenem i Vítězslavem Hálkem a Janem Evangelistou Purkyněm. Jejich snahou bylo dát v 60. letech 19. století po útlumu českého politického kulturního i spolkového života nový směr národnímu sebevědomí s cílem zbavit české umění a kulturní prostředí vůbec provincionalismu.

V době svého zrodu byla Umělecká beseda aktivní v roli koordinátora, inspirátora a povzbuzovatele národní emancipace.

Není náhoda, že, slovy současného starosty Richarda Druryho, měla beseda v průběhu 160 let silné společenské renomé a svými činy a záměry ostatní spolky převyšovala, takže brzy získala i punc světovosti.

Prestižní elitní klub

V meziválečném období tzv. první republiky se stala beseda takříkajíc prestižním elitním klubem. Být jejím členem umožňovalo vstup do party prvotřídních kumštýřů, jakými byl kupříkladu Werich, Ježek, Voskovec, Holan, Rabas, Rada, Vycpálek či Suk, Novák, a mnoha dalších.