Místo kněze novinář

Těsně po politickém převratu a změně režimů v listopadu devětaosmdesátého roku se lovec informací, jak již tenkrát byl přezdíván Stanislav Motl, vydal do Valdic, věznice s výkonem trestu nejtěžších zločinců republiky, se záměrem napsat sérii reportáží s lidmi, odsouzenými za vraždy k trestu smrti. V roli zpovědníka pak pro tehdy populární, vysoko nákladový časopis Svět v obrazech hovořil (nakonec nejenom ve Valdicích, ale i v jiných nápravně výchovných zařízeních) s několika desítkami odsouzených za trestný čin vraždy. Rozhovory s dvanácti z nich – deseti muži a dvěma ženami – publikoval. Přičemž  se snažil otázkami na tělo mimo jiné zjistit, jak a proč se to, za co je soudy poslaly do vězení, odehrálo. Co tomu všemu předcházelo.

Byly to často pozoruhodné příběhy. Také příběhy o výčitkách svědomí, o lítosti, o snaze napravit to, co se vlastně napravit ani nedá...

Reportéra zajímalo mnoho dalšího: Každodenní život za mřížemi, způsoby, jak toto nepřirozené prostředí zvládnout, touhy a naděje vězněných. Včetně například vlivu na sexuální život.