Včera dopoledne ještě hrozilo, že obrněné jednotky ázerbájdžánské armády proniknout ze severu, východu a z jihu k hlavnímu městu Stěpanakertu, což by Náhorní Karabach nejen odřízlo od Arménie, ale rozdělilo na několik oblastí, v nichž by si obránci nemohli posouvat posily a materiál.

Na bojovou linii vyrazil i karabašský prezident Arayik Harutyunyan, aby osobně převzal řízení vojenských akcí v první linii. Na rozdíl od většiny západních politiků si takový kousek může dovolit, protože z minulé arménsko-ázerbájdžánské války o Náhorní Karabach má rozsáhlé bojové zkušenosti. Několik let úspěšně bojoval jako minometčík a posléze velitel protiletadlového raketového komplexu.

Odpoledne se Arméncům z Artsakhu podařilo na severním úseku prolomit frontu a vytlačit útočníky až na hranici. Arménci při protiútoku zničili prakticky celý ázerbájdžánský konvoj, který mířil směrem na hlavní město. Zničeno bylo 355 kusů těžké vojenské techniky. Mezi nimi i nejmodernější tanky T-90, raketomety Směršč a Uragan, jejichž ničivá síla je známa z bojů mezi Ukrajinskou armádou a Opolčenci.

Během noci se karabašským Arméncům podařilo přisunout těžkou techniku i na západní a jižní frontu. Nad ránem již byl postup Ázerbájdžánců zastaven na celé frontě. K obratu přispěly protiletadlové komplexy – zejména S-300. Během včerejška a dneška sestřelily z oblohy 16 ázerbajdžánských bojových letadel, 14 vrtulníků a 123 dronů. Ztrátou vzdušné převahy Ázerbájdžánců se válka stala vyrovnanou.

Arménci z Artsakhu svojí obětavostí a statečností udělali árzerbájdžánské armádě a tureckým vojenským poradcům „čáru přes rozpočet“. Podle zpráv francouzské tajné služby DGSE, kterou veřejně citoval francouzský prezident Emmanuel Macron, se řízení válečných operací na ázerbajdžánské straně účastní vysocí turečtí důstojníci včetně generálských hodností. Na Karabach útočí i turecká vojenská letadla. Podle karabašské agentury AMI měly být 2 turecké bojové letouny dokonce sestřeleny. Turečtí vojenští poradci, obsazení Náhorního Karabachu, naplánovali jako „Blitzkrieg“. Mysleli si, že Ázerbájdžáncům se pod jejich vedením podaří karabašskou republiku dobít podobně, jako dvěma lety Turci s podporou džihádistů z Islámského státu obsadili kurdskou provincii Afrín v severní Sýrii. V Karabachu však narazili na obránce, vybavené těžkou a moderní technikou, kteří se jim ve složitém terénu ukázali být minimálně srovnatelným soupeřem.