Ivan David: V Ženevě začala jednání o příměří v Náhorním Karabachu

09.10.2020 22:31

Po rusko-francouzském diplomatickém tlaku na Ázerbájdžán a zejména Turecko se včera v ženevském sídle OSN poprvé od zahájení války v Náhorním Karabachu sešli nižší profesionální diplomaté Arménie, v jejichž delegaci jsou i zástupci vlády Náhorního Karabachu, a Ázerbájdžánu. Jejich úkolem je dohodnout podmínky pro hlavní jednání o příměří, které by mělo začít 12. 10. 2020 v Moskvě.

Ivan David: V Ženevě začala jednání o příměří v Náhorním Karabachu
Foto: archiv
Popisek: MUDr. Ivan David, český psychiatr. Za politické hnutí SPD byl zvolen poslancem Evropského parlamentu
reklama

Hlavní jednání o příměří bude zprostředkovávat a moderovat ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Jednání o vojensko-technických otázkách bude mezi vojenskými delegacemi znepřátelených stran řídit ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Na jednání v Moskvě jsou očekávání ministři zahraničí Arménie Zohrab Mnatsakanyan a Ázerbájdžánu Jeyhun Bayramov. O vojenských otázkách budou jednat ministři obrany Arménie Davit Tonoyan a Ázerbájdžánu Zakir Hasanov. V delegaci Arménie by měli být i zástupci Náhorního Karabachu, který Ázerbájdžán jako nezávislý stát neuznává, i když se k tomu zavázal v mírové smlouvě z roku 1994.

Držme palce civilistům v Náhorním Karabachu, aby se diplomatům rychle podařilo dohodnout aspoň příměří. Aby ustaly neustálé útoky ázerbájdžánské a turecké armády posílené džihádisty na civilní obyvatele.

Švýcarsko poskytlo oběma znepřáteleným stranám tvz. „dobré služby“, což je především poskytnutí prostor a bezpečnostních záruk pro obě delegace a veškerá materiální a diplomatická podpora, která má jednání umožnit. Švýcarsko jako neutrální země hostí podobná jednání v případě mnoha konfliktů.

V den zahájení předběžných rozhovorů se k velmi neobvyklému kroku odhodlali zastupitelé města Ženeva. Na veřejném jednání vyzvali švýcarskou federální vládu, aby uznala právo karabašských Arménů na sebeurčení, uznala nezávislost Náhorního Karabachu jako samostatné republiky, kterou zakotvila mírová smlouva z roku 1994. Ženevští zastupitelé se ve svém usnesení adresovaném federální vládě jednoznačně postavili na stranu napadených Arménu v Karabachu a vyzvali vládu ke zmražení miliardových dolarových vkladů klanu Alijevů, které si do švýcarských bank „ulili“ za celou dobou vlády. Od rozpadu SSSR vládli v zemi jako prezidenti bývalý šéf KGB v zemi Gejdar Aliev a po něm v rámci „dědičné demokracie“ převzal moc jeho syn Ilham.

Zahájení jednání provázelo včera podle arménské Agentury ANI snížení intenzity bojů. Ještě v noci na včerejšek se Ázerbájdžánci spolu s džihádistickými žoldáky dodanými Tureckem ze Sýrie neúspěšně pokusili o mohutný průlom fronty na jihu. Útočná operace, která měla odříznout Náhorní Karabach od Arménie a tím i od dodávek zbraní, munice i humanitární pomoci civilistům podle arménského analytika Davida Petrosjana připomněla boje v Děbalcevském kotli na Donbasu, který se odtrhl od Ukrajiny.

Azeři do útoku soustředili velké množství těžké techniky. Arméni po mohutných náletech ázerbájdžánských a tureckých letadel a dronů museli ustoupit o jednu linii kopců až k městu Jabrajil, které je asi 30 km ve vnitrozemí. Po příchodu posil dobrovolnických praporů z Arménie se spojeným silám podařilo sevřít nepřítele „do kleští“. Do zajetí padlo několik tisíc útočníků a téměř dvě stovky tanků, raketometů a těžkých plamenometů. Část z nich je poškozená, ale bude možné ji opravit. Podle odhadů v těžkých bojích v kotli padlo asi 4 tisíce Azerů a džihádistů.

Relativně dobré zprávy přinesla karabašská agentura Novosti Arcecha. I přes pokračující raketové bombardování hlavního města Stěpanakertu se technikům podařilo opravit elektrárnu a vodárnu a obnovit dodávky civilistům, kteří se ještě z města neevakuovali.

Krach jižní ofenzivy byl vedle tlaku Ruska a Francie dalším z faktorů, které zřejmě způsobili, že se Ázerbájdžánci na úvodní jednání o možném příměří do Ženevy dostavili. Podle údajů analytika Petrosjana po debaklu v Jabrajilském kotli již ázerbájdžánské ztráty dosáhly poloviny těžké pozemní techniky.

Azeři ale pokračují v raketových a dronových útocích na civilní cíle. Agentura ANI hlásí opětovné plošné raketové útoky na obytné čtvrti Stěpanakertu. Leteckému útoku byla vystavena velmi cenná prastará křesťanská katedrála Svatého Krista Spasitele ve městě Šuši. Azerské obsluhy dalekonosných houfnic na východní a severní frontě si zlost z neúspěchu svých kolegů na jihu vybíjejí ostřelováním měst Hadrut, Mardakert, Martuni a dalších vesnic. Fronta se na těchto úsecích prakticky nehýbe a obránci drží útočníky na hranici. A rovněž pod palbou.

Do zahájení jednání o příměří se činila i karabašská armáda Arcech. Těžkou raketou vystřelenou z předsunuté pozice na severu se jim podařilo zasáhnout plynovod z ázerbájdžánského Baku do gruzínského Tbilisi. Útok má dvojí efekt. Připravuje útočníky o peníze za prodej plynu, které jsou nutné k vedení války. Navíc jde o zvláštní formu odvety Arménů za zradu vlády křesťanské Gruzie, které se na bratrech ve víře dopustila dodávkami munice Ázerbájdžánu.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Lukáš Kovanda: Průměrná mzda v ČR překonala očekávání, teprve podruhé v historii je nad 35 tisíci korunami

10:02 Lukáš Kovanda: Průměrná mzda v ČR překonala očekávání, teprve podruhé v historii je nad 35 tisíci korunami

Mzdám svědčilo rychlé letní nastartování průmyslu, zhruba 2,6 milionu zaměstnanců ale na průměrnou m…