Začíná rok, ve kterém se nám předvede garnitura politiků vzešlých z protestního hlasování proti stranám, jež zklamaly. V parlamentu jsou silně zastoupeny strany nové, nevinné stávajícím nepořádkem, které kritizovaly politickou praxi a politický systém. Protože ovšem občanům v kampani slibovaly změnu k lepšímu, označují je vesměs komentátoři, politologové a sociologové za populisty. Jelikož populista je ten, který líbivě slibuje nesplnitelné, vlastně nám experti na reálnou politiku říkají, že politika slibující službu veřejnosti je utopií a ještě k tomu velice nebezpečnou.
Občan by podle odborníků měl vzít za vděk politiky, kteří slibují to, co je, a mít se na pozoru před těmi, kteří slibují změnu. Jenomže poučování expertů, že dobře už bylo a občané že by si měli zpětně vážit toho, na co nadávali, není ničím jiným než rezignací na zastupitelskou demokracii. O té samozřejmě platí, že je v troskách, ale řešením je to napravovat, nikoli se s tím smířit. Pokud politici uprostřed hlubokého míru slibují národu krev, pot a slzy, není to odpovědné, nýbrž drzé. A pokud tomu různí experti na politiku přitakávají, jsou směšní.
Občan, který ze svých daní politický cirkus platí, chce za své peníze vidět výsledky, chce se mít lépe v lepší společnosti a byl by nenormální, kdyby nechtěl. Od nové vlády se čekají populární opatření, neboť opatření nepopulární se neosvědčila. Vydělala na nich jen hrstka spekulantů. Je na čase dělat politiku přátelskou, rozumnou, solidární a průhlednou. Třeba to svedou populisté, když to zavedené strany ani nezkusily.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
