Odvděčuje se nám proto jednoduchostí zpráv, kdy černé je stále černé, stejně tak bílé, kamarádi na Západě, kteří ať udělají cokoli, vždy je to správně, a zase naopak čerti na východě dělají jen špatné. Poradí nám i koho volit, a koho zase ne, a pokud zvolíme špatně, snaží se zajistit nápravu. Vůbec se nepřetržitě stará nejen o naše chování, ale i myšlení. Myslel jsem, že je to taková naše specialita, ale chyba lávky, letošní prezidentské volby v USA mě přesvědčily o opaku. Stejně jak u nás, zvolili nyní Američani špatně, proto i jejich mladí demonstranti mají osvědčené heslo, „M. Z., v jejich případě D. T., není mým prezidentem“. Stejně jak u nás mu vyčítají hrubost a další, takřka totožná, pochybení.

Média se ale nespoléhají pouze na mladé demonstranty, ale také na vybrané politiky, analytiky, politology, filosofy, vojáky, soudce a další, tedy elitu společnosti a dopřává nám jejich názory, rozhodnutí, nebo osvětlení nějaké události, či stavu měrou více než vrchovatou. Nějak přitom pomíjí historii, ale i nedávné události, některým slovům pak dávají jiný význam.