Bohužel moc důvodů k oslavám není. Ona i ta republika je nějak menší. Komu se asi tehdy hodilo ji rozdělit? Obyvatel se nikdo neptal, přes všechna ujišťování, jak se politici budou obracet na občany, aby se vyslovili ke všem podstatným věcem, které se jich nějak dotýkají.
Stejně se jich nikdo neptal, zda chtějí změnu vlastnických vztahů a převést na vybraný počet vyvolených, ať od nás nebo z ciziny, továrny, zemědělskou půdu a další majetek. Splnilo se tedy, co tehdy chtěli a požadovali občané v ulicích? Co jim z tribun a z médií slibovali noví nastupující politici? Odstranění a nápravy nedostatků a rozporů, které tu, co rozhodně nechci popírat, byly?
Možná by bylo vhodné si nyní pustit zase záznam rozhovoru Václava Havla s redaktorkou Skarlandtovou v tehdejší, ještě československé televizi. Připamatovat si, co sliboval, co popíral a před kým a čím varoval. Snad i on tenkrát věřil tomu, co říkal, že chce jen nápravu věcí veřejných. Také by nebylo od věci připomenout vystoupení a sliby ostatních nových poslanců, ministrů, představitelů politické scény. Jsem zvědavý, zda českou televizi napadne, aby v rozumném čase záznamy těchto vystoupení uvedla. Vhodný název by možná byl „Tak jsme slibovali“. Oživit lze tento pořad tabulkami o rozplývání státního majetku včetně zlaté rezervy ČNB, a ke komu tato aktiva doplynula. Jistě by šly do tohoto pořadu zařadit i tzv. církevní restituce včetně vysvětlení, co to je veřejně prospěšné vlastnictví, a co z něj bylo uděláno, a na základě čeho byl převáděn majetek, o jehož rozsahu se dohodla s jednotlivými církvemi Nečasova vláda.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz