Ivan Jordák: Máme ještě demokracii?

23.04.2018 10:58

Je u nás ještě demokracie? Po přečtení několika vyjádření našich politiků kolem dění v Sýrii, nebo otravy dvojitého agenta Skripala a jeho dcery, a zhlédnutí pořadu 168 hodin v neděli, nabyl jsem dojmu, že už přetrvávají jen její poslední zbytky.

Ivan Jordák: Máme ještě demokracii?
Foto: Martin Kovář
Popisek: Počítač, internet, klávesnice. Ilustrační foto.

V podstatě víme všichni, co demokracie má asi být. I u nás je určována, respektive její složky a zajištění Ústavou, její součástí základní listinou práv a svobod a vůbec celým právním řádem. Je samozřejmé, že ten neznají úplně ani právníci, ale většině z nás bylo od mládí vštěpováno, že se nemá lhát, krást, podvádět, má se pomáhat slabším, starším a nemocným. Později, že všichni občané státu jsou si rovni, mají stejná práva a povinnosti, omezeni na právech mohou být jedině nezávislým soudem a na základě zákona, a nikdo nemůže být odsouzen za přečin nebo zločin jiného, každému musí být vina prokázána bez sebemenších pochyb. Správa a řízení státu provádí zvolené orgány ve volbách, a podle výsledků voleb jsou tyto orgány ustaveny. Každý má právo na informace, které mu poskytují média, kdy zejména veřejnoprávní média jsou povinná poskytovat informace vyvážené, objektivní a dát možnost k vyjádření oběma respektive všem stranám.

Je toho málo, co jsem uvedl jako zjednodušený obraz demokracie a jejích zásad. Přesto se z toho bez výhrad nedodržuje skoro nic. Nemohu se smířit s dělením stran, a tím beze sporu i občanů, na demokratické a nedemokratické na základě prohlášení několika politiků, kteří sebe samy řadí samozřejmě mezi ty demokratické. Mám i výhrady proti prohlášení, že je lepší se mýlit, tedy lhát, se spojeneckými státy, než mít pravdu s protivníky. Nechápu smysl poplivání Marxe, Engelse a dalších lidmi, kteří z jejich prací nic neznají, a dovolím si jim připomenout, co v této souvislosti napsal britský novinář Francis Wheen. „Dnešní politici a věrozvěsti rádi připomínají při každé příležitosti kouzelné slovíčko globalizace, a ani je nenapadne, že na tohle přišel Marx už v roce 1848.“, popřípadě, „přesun finanční moci od Atlantiku k Pacifiku, k němuž došlo díky hospodářstvím asijských tygrů a boomu silikonových měst na západním pobřeží USA, předpověděl Marx víc než sto let před narozením Bila Gatese“, a další, „každá jeho věta byla myšlenkou, každá myšlenka nezbytným článkem v jeho výkladu“.

Zejména 168 hodin připomínalo spíš pořad, kdo si ještě neplivnul na KSČM nebo prezidenta, má nyní příležitost. Doufám, že se jedná již o poslední příležitost, která místy se stávala bohapustým žvaněním nebo i lhaním.

JUDr. Ivan Jordák, Letohrad

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

Sexuální násilí

Jak se v praxi bude dokazovat, jestli byl k souloži udělen souhlas či nikoliv? Nemám nic proti tomu, že jste změnili zákon, ale k čemu to v praxi bude? Co když jedna si budou strany v tom, zda byl udělen souhlas či nikoliv protiřečit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: O nás se bohužel rozhoduje v Bruselu. Mysleme na to u červnových voleb

11:34 Jiří Weigl: O nás se bohužel rozhoduje v Bruselu. Mysleme na to u červnových voleb

Denní glosa Jiřího Weigla