Má-li cena za cíl vybrat příklad citlivého vstupu nové stavby do historického, památkově chráněného prostředí (aby to nebylo jako slon v porcelánu), pak nebude konečná volba vůbec snadná – takovým příkladem mohou být totiž všechny nominované stavby.
Tipovat vítěze si netroufá ani spoluzakladatel celé soutěže a předseda její poroty, historik architektury Rostislav Švácha. V textu pro věstník Klubu Za starou Prahu napsal: „Neodvážím se hádat už kvůli tomu, že málokterý z minulých ročníků se mi zdál být tak vyrovnaný jako ten letošní.“ Což je jistě lepší, než kdyby byl laureát zřejmý od samého počátku.
„Všechny nominované novostavby povyšují svá místa na novou kvalitativní úroveň,“ dodává Rostislav Švácha. „Přinášejí jim nejen zajímavou architekturu, ale poslouží jim dobře i po funkční stránce a vždy dávají podnět ke zkulturnění svého okolí.“ Ať zvítězí nakonec kterákoli z nich, cíle bylo dosaženo.
O předchozích ročnících Ceny klubu čtěte
- Šest novostaveb, které neruší starý svět
- Nové ve starém: Příklad k následování z Liberce (i odjinud)
- Cena pro nové ve starém
V novém ročníku soutěže se ovšem opakuje situace, kterou známe z několika posledních let. Soutěž se opět prakticky míjí s metropolí. „V Praze se takové příklady citlivého vstupu nové budovy do památkově cenného prostředí už delší dobu neobjevují,“ konstatuje Rostislav Švácha. Výjimkou byla loňská nominace stavby Laboratoře Ústavu organické chemie a biochemie AVČR v Kolejní ulici v Praze-Dejvicích a úprava bastionu U božích muk, nominovaná v roce 2013.
Naopak Brno nechybělo v žádném z nedávných ročníků. V letošní soutěži ho zastupuje dostavba areálu Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. „Novou fakultní budovu nalezneme při ulici Arne Nováka, ve čtvrti, o kterou se Brno začalo rozšiřovat v šedesátých letech 19. století,“ říká Rostislav Švácha. Porotu stavba z produkce brněnského ateliéru Petra Polčáka zaujala klidným řádem svých průčelí, dokonalým řemeslným zpracováním svého povrchu a citlivým napojením na své starší sousedy. Podle autorské zprávy tu byly jakousi volnou inspirací „cihelné anglosaské univerzitní areály ve volné zeleni“. Nová budova obsáhla učebny, pracovny doktorandů a výzkumných pracovníků. V přízemí je umístěno auditorium, v posledním podlaží a střešní „nástavbě“ se nalézá knihovna Katedry historie.
Dusíkovo divadlo v Čáslavi je jedním z nejstarších kamenných divadel v Čechách. Otevřelo se roku 1869, od té doby ale prošlo řadou stavebních úprav a přestaveb, z nichž nejdůležitější byla rekonstrukce stavby po požáru v roce 1923. Nová rekonstrukce a dostavba je dílem brněnského ateliéru Burian & Křivinka. „Moderní architektura s divadelním zázemím a příjemnou kavárnou se zde ohleduplně včlenila mezi historické divadelní budovy a středověký hradební pás,“ konstatuje Rostislav Švácha. Ve druhém nadzemním podlaží byla mimo jiné vybudována malá scéna se 165 místy, která bude sloužit stejně tak divadelním experimentům jako společenským událostem města.
Povodeň v červnu 2013 poškodila Komenského most přes Labe v Jaroměři. Město vypsalo soutěž, do které přišlo přes padesát návrhů. Zvítězil projekt, pod nímž byl podepsán profesor technické univerzity v Cáchách Mirko Baum s architektem Davidem Barošem a statikem Vladimírem Janatou. Porota v hodnocení konstatovala, že návrh „reflektuje hodnotu prostředí minimalizací hmoty své konstrukce umístěné pod mostovku. Přitom tato konstrukce zůstává dostatečně originální a svébytná.“
Rostislav Švácha jménem poroty ceny Klubu Za starou Prahu dodává: „Členitou konstrukcí své spodní nosné části, která zajímavě kontrastuje se střídmě pojatým svrškem pro chodce a cyklisty, most obohacuje zadní frontu historického jádra Jaroměře o nový tvar a sbližuje se s okolní starou zástavbou svými přesně odměřenými proporcemi.“
Starobylé město Litomyšl zdá se být zaslíbeným místem moderní české architektury, laboratoří soužití starého a moderního. Nově k tomu přispěla i brněnská architektka Zdeňka Vydrová projektem Galerie Pakosta. Neveliká věž novostavby tvoří, podle slov Rostislava Šváchy, vhodný přechod mezi drobnou strukturou okolních měšťanských domů a mohutným blokem bývalého piaristického gymnázia. „Autorka pro své dílo zvolila tradiční materiály v ne zcela tradiční kombinaci a dokázala je dobře ozvláštnit i neobvyklou formou pultové střechy.“
Ještě jednou zasahuje do soutěžního klání ateliér Burian & Křivinka – odtud totiž vyšel projekt stavby Pálavské galerie vín v památkově chráněné ulici Česká v Pavlově – přímo pod zříceninou hradu Děvičky, která je vyhledávaným centrem vinařské turistiky. Nárožní budova rozsáhlejšího areálu vsadila, jak říká Rostislav Švácha, „na tradiční tvarosloví, pro něž se někdy používá pojem archetypálního domu. Svými rozměry, omítanými fasádami i sedlovou střechou nad hlavním objektem nalezla tato novostavba správnou míru souladu s okolními domy starého vinařského městečka.“
Také ve Velké Bystřici, nedaleko renesančního zámku a historického pivovaru, vyrostla novostavba - přístavba druhého oddělení mateřské školy Zámecké náměstí.
Porotu ceny Klubu Za starou Prahu upoutala pravidelným rytmem kryté lodžie, dobře zvolenými rozměry a dřevěným obkladem své konstrukce. „Pražští architekti Michal Sborwitz, Marie Sborwitzová a Karel Prášil pokračují touto přístavbou ve svých kultivacích hanácké obce, které před několika lety započaly velkorysou úpravou jejího ústředního prostranství,“ soudí Rostislav Švácha.
Fotografie nominovaných staveb
1/ Brno - dostavba Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
2/ Čáslav - dostavba Dusíkova divadla
3/ Litomyšl - Galerie Pakosta
4/ Jaroměř - Komenského most
5/ Pavlov - Pálavská galerie vín Venuše
6/ Velká Bystřice - mateřská školka
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
