Hrozba, která se vznáší nad Horním Jiřetínem, loni vyprovokovala vedoucí kateder a ústavů dějin umění z celé republiky, aby se sešli spolu s dalšími specialisty na konferenci, jejíž téma znělo Barokní kostel v Horním Jiřetíně a architekt Jean Baptista Mathey. Tématem ovšem nebyl jen samotný kostel, ale také obecněji devastace severočeské kulturní krajiny. K té se vztahovalo i memorandum, které na možné zničení vzácné památky upozorňovalo.

„S velkým znepokojením sledujeme aktuální debaty o dalším osudu Podkrušnohoří, v rámci kterých se zvažuje možnost prolomení těžebních limitů, a s tím související likvidace města Horního Jiřetína i okolní krajiny. Považujeme tu za zarážející, že dominantní směr úvah bere v potaz pouze ekonomickou stránku věci a zcela pomíjí nevyčíslitelné a nenahraditelné krajinné a kulturní hodnoty, které by zničením dotčených lokalit vzaly zasvé. Byl to přitom právě technokratický způsob myšlení, který nebere v potaz jiné než čistě materiální dopady svých rozhodnutí, co proměnilo kdysi významnou a krásnou kulturní krajinu pod Krušnými horami v oblast devastace. Je skoro zázrak, že i za těchto podmínek na místech, jako je Horní Jiřetín, neustává intenzivní snaha vrátit poničenému kraji důstojnost,“ stojí v memorandu, pod kterým jsou mj. podepsání ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Vojtěch Lahoda nebo historik architektury Rostislav Švácha, který vede katedru dějin umění na Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Historici umění upozornili, že hornojiřetínský kostel Nanebevzetí Panny Marie patří mezi cenné památky české barokní architektury. Vznikl při starobylém poutním areálu před tři sta dvaceti lety, který dal vystavět pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna, milovník umění a mecenáš architektury. Stavbou byl pověřen Jean Baptista Mathey, římský architekt francouzského původu a především klíčový tvůrce české architektury 17. století, jehož dílo připravilo půdu pro příchod slavné generace Jana Blažeje Santiniho. Mathey byl mimo jiné autorem zámku Troja nebo kostela sv. Františka u Karlova mostu v Praze a na Valdštejnově duchcovském panství vybudoval několik významných staveb, z nichž jiřetínský kostel patří k nejcennějším. „Jde nejen o významnou krajinnou dominantu, ale především o umělecky vynikající dílo, které sehrálo důležitou inspirační roli při stavbě řady významných českých sakrálních památek 18. století. Nejedná se tedy jen o významnou severočeskou památku, ale o dílo, které je svým provedením i jménem svého tvůrce velmi důležité pro dějiny české architektury jako takové. Přesto bylo v dosavadních debatách o osudu Podkrušnohoří zcela opomíjeno,“ uvedli historici umění, kteří si přejí aby Hornímu Jiřetínu, jeho kostelu i celému Podkrušnohoří byla dopřána naděje a právo na vlastní budoucnost.

Obec se nachází v relativně dobrém stavu

Text memoranda nacházíme také v nejnovějším čísle sborníku Czech and Slovak Journal of Humanities – Historia Artium, který vydává filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Sborník je anglický, opatřen českým resumé – a přispívají do něho i badatelé ze zámoří. Hornojiřetínskému kostelu a jeho souvislostem je ve sborníku věnován celý blok textů.