Ivan Matějka: Horní Jiřetín očima historiků umění

Hrozba, která se vznáší nad Horním Jiřetínem, loni vyprovokovala vedoucí kateder a ústavů dějin umění z celé republiky, aby se sešli spolu s dalšími specialisty na konferenci, jejíž téma znělo Barokní kostel v Horním Jiřetíně a architekt Jean Baptista Mathey. Tématem ovšem nebyl jen samotný kostel, ale také obecněji devastace severočeské kulturní krajiny. K té se vztahovalo i memorandum, které na možné zničení vzácné památky upozorňovalo.

„S velkým znepokojením sledujeme aktuální debaty o dalším osudu Podkrušnohoří, v rámci kterých se zvažuje možnost prolomení těžebních limitů, a s tím související likvidace města Horního Jiřetína i okolní krajiny. Považujeme tu za zarážející, že dominantní směr úvah bere v potaz pouze ekonomickou stránku věci a zcela pomíjí nevyčíslitelné a nenahraditelné krajinné a kulturní hodnoty, které by zničením dotčených lokalit vzaly zasvé. Byl to přitom právě technokratický způsob myšlení, který nebere v potaz jiné než čistě materiální dopady svých rozhodnutí, co proměnilo kdysi významnou a krásnou kulturní krajinu pod Krušnými horami v oblast devastace. Je skoro zázrak, že i za těchto podmínek na místech, jako je Horní Jiřetín, neustává intenzivní snaha vrátit poničenému kraji důstojnost,“ stojí v memorandu, pod kterým jsou mj. podepsání ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Vojtěch Lahoda nebo historik architektury Rostislav Švácha, který vede katedru dějin umění na Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Historici umění upozornili, že hornojiřetínský kostel Nanebevzetí Panny Marie patří mezi cenné památky české barokní architektury. Vznikl při starobylém poutním areálu před tři sta dvaceti lety, který dal vystavět pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna, milovník umění a mecenáš architektury. Stavbou byl pověřen Jean Baptista Mathey, římský architekt francouzského původu a především klíčový tvůrce české architektury 17. století, jehož dílo připravilo půdu pro příchod slavné generace Jana Blažeje Santiniho. Mathey byl mimo jiné autorem zámku Troja nebo kostela sv. Františka u Karlova mostu v Praze a na Valdštejnově duchcovském panství vybudoval několik významných staveb, z nichž jiřetínský kostel patří k nejcennějším. „Jde nejen o významnou krajinnou dominantu, ale především o umělecky vynikající dílo, které sehrálo důležitou inspirační roli při stavbě řady významných českých sakrálních památek 18. století. Nejedná se tedy jen o významnou severočeskou památku, ale o dílo, které je svým provedením i jménem svého tvůrce velmi důležité pro dějiny české architektury jako takové. Přesto bylo v dosavadních debatách o osudu Podkrušnohoří zcela opomíjeno,“ uvedli historici umění, kteří si přejí aby Hornímu Jiřetínu, jeho kostelu i celému Podkrušnohoří byla dopřána naděje a právo na vlastní budoucnost.

Obec se nachází v relativně dobrém stavu

Text memoranda nacházíme také v nejnovějším čísle sborníku Czech and Slovak Journal of Humanities – Historia Artium, který vydává filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Sborník je anglický, opatřen českým resumé – a přispívají do něho i badatelé ze zámoří. Hornojiřetínskému kostelu a jeho souvislostem je ve sborníku věnován celý blok textů.

Petr Macek ve studii Kostel Nanebevzetí Panny Marie a severočeská hnědouhelná oblast připomíná, že těžbou uhlí bylo zničeno 300 čtverečních kilometrů krajiny, zaniklo 106 obcí v čele se starým královským městem Most. Po roce 1989 se vzdor obdivuhodným aktivitám památkářů, muzejníků a občanských aktivistů stav bohužel dále zhoršuje. Řada hodnotných staveb se i teď dostává na seznam ohrožených či již mizejících památek. V Horním Jiřetíně ovšem stojíme před odlišnou situací. Obec se nachází v relativně dobrém stavu, stejně jako kostel, který je navíc živý, otevřený bohoslužbám i kulturním akcím.

O místě Jeana Baptisty Matheye v evropské architektuře 17. století pojednává Richard Biegel. Matheye považuje za výraznou syntetickou a slohotvornou postavu, kterou lze bez obav zařadit mezi nejvýznamnější středoevropské architekty své doby. poslední čtvrtiny 17. století. Kostelem Nanebevzatí Panny Marie v Horním Jiřetíně, kterému nebyla zatím v odborné literatuře věnována větší pozornost, se podrobně zabývá Pavla Priknerová. Uvádí, že kostel, stejně jako celý závěr tvorby Jeana Baptisty Matheye, býval považován za důkaz o úbytku architektových tvůrčích schopností. Podrobné zkoumání ale ukazuje stavbu v novém světle. Přestože jde v Matheyově díle o počin menšího významu, vycházející z domácí tradice, jeví se kostel jako stavba v celku i v detailu značně prokomponovaná. Typem kostela v Horním Jiřetíně se podrobně zabývá Rostislav Švácha. Uvádí, že architektura českých zemí v 18. století se vyznačuje velkým množstvím novostaveb venkovských kostelů, kdežto ve století předešlém se jich postavilo málo. Lze to vysvětlit pomalou konsolidací Čech a Moravy po Třicetileté válce a pomalou obnovou farní sítě. Pražský arcibiskup Jan Fridrich Valdštejn, který se pustil do boje o lepší finanční zabezpečení církve, se při tom ocital ve sporech s českým zemským sněmem i císařem Leopoldem. Když se tyto spory podvakrát vyhrotily, založil vždy Valdštejn na svém duchcovském panství nové kostely, v Litvínově (1685) a Horním Jiřetíně (1694). Ten hornojiřetínský se osvědčil jako vzor pro řadu venkovských kostelů 18. století.

Práce nebyly nikdy zcela dokončeny

V Horním Jiřitíně ovšem nebyl jen kostel, ale celý poutní areál - a jeho téměř neznámou historií se zabývají ve společné studii Jakub Bachtík a Jaroslav Horáček. O existenci areálu podávaly svědectví zatím jen malba Carla Roberta Crolla z roku 1843 (reprodukce obrazu zdobí přebal sborníku) a o rok starší mapy stabilního katastru. Přesnější představu nám dává nález dvou plánů, uchovaných ve sbírkách Národního památkového ústavu na zámku v Mnichově Hradišti. Práce ale nebyly nikdy zcela dokončeny a již na konci 30. let 19. století byl areál určen k zániku.

Vladimír Hašek, Jan Tomešek a Josef Bláha završují hornojiřetínský blok zprávou o geofyzikálním průzkumu kostela, který se uskutečnil na jaře 2014. Ten prokázal stopy starších středověkých staveb. Detaily by ovšem dodala až stavebně archeologická sondáž.

Olomoucký sborník přináší i další zajímavé studie na jiná témata, ale hornojiřetínský blok je přesnou ukázkou toho, že dějiny umění nejsou jen něčím vzdáleným od naší společenské reality, že mají co říci i v aktuálních diskusích. Czech and Slovak Journal of Humanities přinesl dostatek důkazů pro to, že hornojiřetínský kostel je natolik vzácný, že by neměl být obětován ekonomickým zřetelům. Bylo by to stejné, jako kdybychom uhlí obětovali třeba pražský Zámek Troja. A to nikoho ani nenapadne. Nebo snad ano?

Sborník Czech and Slovak Journal of Humanities 2/2014 Historia Artium (ISSN1805-3742) lze zakoupit v pražském knihkupectví Klubu Za strarou Prahu v Mostecké ulici 1 (Juditina věž) nebo v prodejně Ústřední knihovny Univerzity Palackého v Olomouci v Křížkovského ulici.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami