Stát se chová tak, jak se dlužník nikdy nesmí chovat aneb bude muset český stát bydlet na úřadě v Bruselu?
Již řadu let prohlašují české vlády pravé i levé, že deficit státního dluhu v posledních letech narůstá pouze o cca 100 miliard Kč ročně. Je cosi špatného v našem myšlení i v morálce, když stát beztrestně hospodaří přesně tak, jak učíme občany, že nemají hospodařit, tj. s trvalým deficitem. Hospodaření českého státu je tak typicky velmi špatným příkladem chování státu pro všechny občany. Kdy byl naposledy vyrovnaný rozpočet České republiky? Státní dluh přesahuje 1,8 bilionů Kč a všichni se tváří, že o nic nejde a je zřejmé, že nikdo z politiků ani neuvažuje o splácení tohoto státního dluhu. Kolik vůbec dluží města a obce? Pokud i občané dluží cca 1,5 bilionů Kč, což lze vhledem k časté anonymitě věřitelů velmi obtížně zjistit, kolik dluhů vlastně připadá na 1 občana průměrně?
Co je finanční gramotnost a proč je potřeba? „Finanční gramotnost není nic nového a dříve znamenala, jako základ výchovy mladých v rodině i ve škole, v podstatě umění nebo schopnost hospodařit se svým majetkem a penězi. Na pracovitosti a schopnosti hospodařit a šetřit, byla již v první republice založena prosperita celé československé společnosti. Konzumní trendy představované různými subjekty, které nyní válcují celý svět, u nás našly nepřipravenou a v pravém slova smyslu finančně negramotnou společnost, která jim umožňuje vytvářet obrovské zisky bez ohledu na osobní, sociální i celospolečenské dopady.“ Paní RNDr. Alena Palečková, jako předsedkyně sociálního výboru a místopředsedkyně Senátu PČR za ODS, určitě nemohla být podezřívána z levicového myšlení, přesto je její zdůvodnění potřebnosti finanční gramotnosti, alespoň pro mě, nejvýstižnější ze všech definic a zdůvodnění. Tuto citaci z První mezinárodní konference k finanční gramotnosti konané dne 31. 10. 2008 v Emauzích, jsem proto použil i v Úvodu 2. vydání Slabikáře finanční gramotnosti. Protože občan, na rozdíl od státu, musí umět sestavit svůj rozpočet jako vyrovnaný, či nejlépe přebytkový, aby si vytvořil rezervy pro nečekaný případ nezaměstnanosti, nemoci, apod. a systémově na stáří.
Finanční negramotnost státu dokazuje i nezájem státu o ekonomiku sociálních věcí. Stát neví, kolik ho stojí 1 nezaměstnaný (pozor, není to číslo totožné s náklady na APZ), i když kdysi (v roce 2006) vypracovala spol. Deloitte základní výpočet. Z tohoto výpočtu aproximací a kontrolními propočty, např. ČMKOS a dalších, vycházelo v letech 2010-2012 cca 190-213 tis. Kč, jako roční zatížení státního rozpočtu 1 nezaměstnaným. Kolik stojí státní rozpočet 1 bezdomovec, to si musí spočítat pouze "chudé" státy, jako např. Velká Británie, kde v roce 2009 na 1 bezdomovce stát musel vynaložit 26 tis. liber ročně. Pro srovnání na studium lékařské fakulty musel v té době v GB vynaložit studující cizinec 23 tis. liber ročně. V ČR se mně ani mým kolegům nepodařilo nikde dohledat, kolik stojí 1 bezdomovec státní rozpočet ČR. Stát sice vynaložil v roce 2008 cca 370 milionů Kč na NDC, noclehárny, AD, DnPC nebo ChB, ale z toho to nelze spočítat. Ostatně kolik je vůbec bezdomovců v ČR? Některé prameny uvádějí 3 tis. v Praze, 1 tis. v Brně, ale kde je pravda? A pokud mezi bezdomovce budeme počítat i osoby, které mají trvalé bydliště na úřadech jako obranu proti exekucím, dostaneme se na jaké číslo?
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
