Nepochybně bublina, kterou dnes policii pomáhají nafouknout media, zakrátko splaskne, celá věc se vytratí a vyšumí, podobně jako vyšuměly pandury spolu s ministrem Künhlem, tatrovky s ministrem Bartákem, jako se vytratí Promopro s ministrem Vondrou a jak s nakonec po anglicku odcházejí elektronické zdravotní knížky anebo ještě nedávno tak strašlivě důležité státní maturity. Podobně drahé a podobně marné.
Co mně na celé věci není fuk, je způsob, jak s danou věcí ona politička, která se ve vrcholné politice pohybuje už přes dvacet let, zachází. Dává tím najevo podobně jako její předchůdci Kühnl či Barták či dnes Vondra, že se jí nedostává té nezákladnější politické kompetence, již bych u politika očekával na prvém místě. Ani od jednoho jsme neslyšeli alespoň, promiňte, že jsem tak liknavě spravoval, spravovala svůj úřad a promarnil, promarnila takovou astronomickou sumu, za niž by jinak bylo možné kupříkladu rozvinout širokou škálu účinných resocializačních programů, díky nimž by u nás klesla recidiva trestné činnosti, a peníze na věznice, o které prosí dnešní ministr spravedlnosti, by mohly být přesměrovány třebas na podporu české vzdělanosti. Mrzí mě to o to víc, že jsem selhal, selhala v tom nejzákladnějším, co je úkolem každého demokratického politika: Totiž vždy konat tak, aby to bylo v zájmu občanů, ve prospěch obecného dobra.
A stamilióny navíc za každou tuto zakázku, končící v kapsách soukromých šíbrů opravdu za konání ve prospěch obecného dobra považovat nelze.
Opakovaně se jen dozvídáme, že potrefený politik přece neporušil žádný zákon a choval se tak, jak mu právní řád a pravidla ukládají. Jakoby to byla nějaká ctnost neporušovat zákony, a ne samozřejmost, o které dokonce z pozice vrcholného politika není slušné ani mluvit, natož se jí hájit. Základní politická kompetence politika, o to víc vrcholného, a jím Vlasta Parkanová už dvě desítky let je, je způsobilost rozpoznat, co je, a co naopak není v zájmu občanů, v jejichž jméně se ujímá svého vrcholného úřadu. Jenže tuto způsobilost aby mezi českými politiky pohledal.
Jediný, kdo se mi vybavuje a před kterým jsem už tehdy smekl klobouk, byl první ministr zdravotnictví Zemanovy vlády v roce 1998 Ivan David. Na poradě ministrů, kde se předjednával státní rozpočet na rok 1999, na rozdíl od svých kolegů nejen nepožadoval navýšení rozpočtu své kapitoly, ale žádal jeho snížení, a působil v očích ostatních jako exot. Svoji žádost tehdy zdůvodnil velmi srozumitelně a kompetentně: Pokud by měly být ve zdravotnictví, které je i tak přeinvestováno a především nerovnoměrně zainvestováno, utopeny další investiční prostředky, povede to logicky k umělému nárůstu zdravotních výkonů, tedy k větším výdajům na běžnou zdravotní péči, než by za normálních okolností bylo potřeba. Ve skutečnosti tak dochází k plýtvání peněz na úkor výkonů a lidí opravdu potřebných. A to, podle Davida, nebylo v zájmu občanů země. Narazil tak samozřejmě na lékaře a nemocniční lobby, v jejichž zájmu byl pravý opak. Také se na místě ministra zdravotnictví dlouho neohřál, musel se poroučet a jeho následovníci uvedli věci zpátky do zaběhaných a české politice srozumitelných kolejí.
Ještě jedna věc mě na paní Parkanové, ale i na případu pana Vondry vadí. Oba jsou součástí vládní koalice, jejíž politika je postavená na myšlence, že všichni sociálně potřební, důchodci, zdravotně postižení, nezaměstnaní, mají sklon se na sociální péči přiživovat, a proto je potřeba jim přistřihnout perka. Už je nezajímá, že těch skutečných příživníků v oblasti sociální je zlomek mezi lidmi potřebnými, a že navzdory tomu pravidla sociální pomoci určují ti nemnozí šibalové, jak by řekl nesmrtelný Paroubek, a ne snaha společnosti lidem pomoci, aby si nakonec pomohli na nohy sami.
Že jim není hanba, chtělo by se člověku si povzdechnout, když pomyslí na ty stamilióny jimi promrhané, ale nepovzdechne si. Je to zbytečné. Do jejich okoralých duší ten hlas nepronikne. Přece neporušili zákon! A to v jejich očích je výkon bezmála nadlidský. Tak co bychom ještě chtěli!
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
